Jak jsme již konstatovali, průměrné zvýšení ceny pro chráněné zákazníky v kategorii domácností a podnikatelského maloodběru v roce 2004 ve srovnání s rokem 2003 vzrostly o 3,6 %. Primárním důvodem bylo zvýšení ceny silové elektřiny na velkoobchodním trhu, došlo také ke zvýšení průměrné ceny za přenos, ceny systémových služeb, naopak snížena byla cena distribuce. Konkrétní nárůsty v jednotlivých regionech připomeňme v tabulce:
Zdroj: ERU
Úroveň průměrných cen v jednotlivých regionech uvádí následující graf (průměrné ceny dodávky elektřiny pro domácnosti):
Zdroj: ERU
Z grafu je patrné, že i přes nulový nárůst v roce 2004 Praha zůstává nejdražší z hlediska cen elektřiny pro domácnosti, s relativně vysokým náskokem za druhou nejdražší severní Moravou. Je také patrné, že rozdíly mezi SME a pátou JME jsou malé, nejmenší jsou ceny u STE, JČE a VČE.
Regulované regionálních ceny elektřiny jsou primárně určeny na základě skutečných nákladů (a následně přiměřené míry návratnosti aktiv) distribučních společností na zajištění dodávek elektřiny pro konečné zákazníky. Rozdílné zastoupení odběru v konkrétních tarifních sazbách v regionech je jedním z faktorů, který způsobuje odlišný cenový pohyb v jednotlivých regionech. Tam, kde je relativně velká průměrná spotřeba na odběrné místo, je zároveň nejnižší průměrná cena elektřiny, protože vysoká spotřeba kategorie domácnosti na odběrné místo odpovídá vysokému zastoupení levnějších sazeb, které jsou využívány pro účely vytápění a ohřev teplé užitkové vody. Pro dosažení průměrného zvýšení cen elektřiny v distribučních společnostech s vysokým podílem levnějších sazeb je tak potřebný vyšší nárůst cen v těchto sazbách.
Následující graf uvádí porovnání průměrné roční spotřeby na jedno odběrné místo kategorie domácnosti za celou Českou republiku a za jednotlivé regionální distribuční společnosti.
Zdroj: ERU
Z předchozích dvou grafů je patrná silná negativní závislost mezi úrovní průměrných cen elektřiny a velikostí spotřeby (tudíž relativního významu levnějších sazeb) v jednotlivých regionech.
V případě společností s vysokým zastoupením dvoutarifních sazeb (JČE, VČE, STE mají poměr spotřeby realizovaný v dvoutarifní sazbě vyšší než 70 %, PRE méně než 50 %), které jsou využívány pro odběr za účelem vytápění a ohřevu teplé užitkové vody a jsou levnější než jednotarifové sazby pro ostatní odběr, se zvýšení cen projevuje především vyšším nárůstem cen v těchto sazbách. Přestože ale došlo k vyššímu nárůstu cen u společností, které mají vyšší zastoupení dvoutarifních sazeb, zůstává u těchto společností v porovnání s ostatními společnostmi průměrná cena za dodanou kWh elektřiny nejnižší - viz druhý graf.
Jiří Soustružník
Předchozí komentář "Proč platí domácnosti za elektřinu tento rok více?" najdete zde