Zda uměle přerušit těhotenství či ne, resp. zakázat potraty? To je otázka více méně etická, nicméně má svůj odraz i v politice, neboť o ní bude v Česku rozhodovat parlament. Proč se zabývat na finančním serveru takto choulostivou otázkou? Odpověď je jednoduchá – jde o tak citlivé téma, že případný politický rozkol může velmi výrazně ovlivnit finanční trhy. Demografický aspekt potratů potom může mít významný dopad na ekonomiku, když si stárnutí populace žádá bolestnou penzijní reformu.
Spor o potraty dostal například loni v létě slovenskou vládní koalici na pokraj rozpadu, slovenská měna tehdy oslabila až na 44,75 za euro, nyní je přitom o více než 4 koruny silnější. Ostré výměny názorů se očekávají také v ČR, zejména v souvislosti s lidoveckým návrhem na téměř úplný zákaz potratů - zákrok by mohly ženy podstoupit jen výjimečně. Existují ale i návrhy, aby se interrupce vykonávaly pouze tehdy, je-li ohrožen život ženy nebo pokud byla žena znásilněna. Lékařům, kteří by postupovali v rozporu s novelou, by hrozilo několikaleté vězení. Obecně je problémem, když debata sklouzne od věcnosti do účelnosti a ideologie, tvrdí politologové.
Zákonodárství o potratech je v rámci Evropy nejpřísnější v Polsku a Irsku. V Polsku jsou potraty povoleny jen ve zcela výjimečných případech, nepovolují se například ani při otěhotnění po znásilnění, po násilném sexu mezi blízkými příbuznými, ani v případech, kdy je ohroženo matčino zdraví. Zatímco legální potraty dosahují desítek případů, nelegální potraty, které trestá polské zákonodárství odnětím svobody na dva roky pro osobu, která potrat provedla, i když žena samotná trestána není, šplhají podle odhadů ke statisícům.
 |
Nejen politici, ale ani lékaři nemají shodný názor na umělé přerušení těhotenství. Někteří lékaři tvrdí, že platné zákony, které interrupce umožňují, jsou vyhovující. Lidé by podle nich neměli přijít o právo volit například mezi dvěma zly - ukončením života nenarozeného dítěte a donošením plodu s vadami neslučitelnými se životem. Jiní lékaři říkají, že interrupce je v dnešní době pokládána za "mechanismus nápravy sexuální nevázanosti" a že následkem potratu je smrt dítěte a doživotní trauma pro matku.
O potratech má v těchto dnech jednat Poslanecká sněmovna, podle medií se rozhořel boj obou „znepřátelených“ stran o podobě nového zákona. Za zákaz interrupcí lobbuje Hnutí pro život, jehož stoupencem je i předkladatel „přísného“ zákona lidovecký poslanec Jiří Karas. Ostře proti se postavilo především sdružení Gender studies.
Jednoduchým součtem počtu umělých ukončení těhotenství v letech 1970 až 2002 se dopracujeme k číslu 2,252 milionů.
V Česku by tak mohlo být bez potratů teoreticky o dva miliony lidí a potenciálních přispěvatelů do důchodového systému více.
Je eticky správné zakázat matkám potraty? Měly by být potraty kriminalizované? V jakých případech lze o potratu mluvit jako o zabití, či hůře jako o vraždě? Jaký by měl dopad zákaz potratů na ekonomický vývoj České republiky? Může dojít v parlamentu v souvislosti s projednáváním interrupcí ke „krizové“ situaci ohrožující politickou stabilitu ČR?
Svůj názor prosím sdělte ve
Fóru nebo hlasujte v
Anketě. Děkujeme.