Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Stínová ekonomika II - Příčiny? Daně!

7.11.2003 12:52
Autor: 

Stínová ekonomika je nerozlučně spojena s existencí státu, resp. veřejného sektoru v ekonomice. Stejně jako se nezbavíte svého stínu, tak i oficiální ekonomiku budou vždy doprovázet aktivity ukryté před daňovými úřady a statistickými úřady, neboť v moderních společnostech vždy existuje regulace ekonomické aktivity a větší či menší veřejný sektor, který je nutno zaplatit. Jedinci či firmy, kteří se cítí nadměrně zatíženi státními úřady, mají dvě možnosti (voice-exit). Za prvé mohou ve volbách volit strany, v jejichž programu vidí zlepšení své situace, případně vytvářet nátlakové skupiny a lobovat ze lepší podmínky. Mezi "voice" řešení patří také tlak médií a publikační činnost odborných uskupení. Druhou možností je uniknout ze spárů státu do stínové ekonomiky. Exit může mít také podobu emigrace, ať již fyzické, nebo jenom ekonomické, např. v podobě registrace firmy v některém z off-shore center.

Na prvním místě mezi uváděnými příčinami existence stínové ekonomiky bývají uváděny daně (včetně sociálního a zdravotního pojištění). Jak by daně mohly ovlivňovat strukturu ekonomiky, ukazuje následující obrázek.

Obr. 1: Daně a stínová ekonomika v teorii

Nejjednodušší úvaha je, že s rostoucím daňovým zatížením, lidé častěji volí nelegální práci a zatajují výdělky. Analýza je komplikovanější, pokud budeme uvažovat možnost existenci veřejného sektoru. S rostoucími daňovými sazbami, rostou daňové příjmy až do bodu t* (viz obrázek) v souladu s Lafferovou křivkou. Rostoucí daňové příjmy umožňují zvýšení mezd a nabídky práce ve veřejném sektoru. Někteří zaměstnanci, kteří by při zvýšení daňové zátěže unikali do stínové ekonomiky, mohou při existence pracovní příležitosti ve veřejném sektoru, odejít raději do státních služeb (zvláště pokud mzda ve veřejném sektoru převýší mzdu v podnikatelské sféře, jak tomu bylo ve 2. čtvrtletí letošního roku v ČR). S růstem daňových příjmů je také stát schopen lépe zajistit "právo a pořádek". Díky tomu může v intervalu nula až t** s rostoucí mírou zdanění podíl šedé ekonomiky překvapivě klesat. Na základě výše uvedeného obrázku je možné sestavit modifikovanou Lafferovu křivku, kdy by exit z trhu práce a daňového systému při rostoucím zdanění byl doplněn také úniky do stínové ekonomiky. Jinými slovy klasická analýza volby mezi prací (a z ní vyplývajícího příjmu) a volným časem by měla být doplněna volbou mezi volným časem, prací v oficiální ekonomice a prací ve stínové ekonomice.

Existenci vztahu mezi mírou zdanění a velikostí stínové ekonomiky potvrzuje řada empirických studií. Následující graf podává podobnou evidenci. Pro sestavení grafu byla použita data stejného vzorku zemí, jako v obr. 1 v článku Stínová ekonomika I - jak se jí daří v ČR a v zahraničí. Vyloučeny musely být jihoevropské země, kde velikost stínové ekonomiky výrazně přesahovala úroveň odpovídající velikosti daní. Důležitou roli patrně hrály jiné institucionální faktory (vyšší míra korupce a menší důslednost finančních úřadů, mafie, ETA, …).

Obr. 1: Daně a stínová ekonomika v praxi


Zdroj: OECD; Schneider, F.: The size and development of the shadow economies and shadow economy labor force of 22 transition and 22 OECD countries: What do we really Know?, University of Linz.

Míra zdanění samozřejmě není jedinou příčinou vzniku a existence stínové ekonomiky. Dalším faktorům se budeme věnovat příště.

David Marek


Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data