Dnes ráno oznámil francouzský statistický úřad (INSEE) první odhad hrubého národního produktu ve 2. čtvrtletí. Po růstu o 0,2% v 1. čtvrtletí se HDP propadl o 0,3%. Francie tak v poklesu překonala smutný německý příklad (-0,1%). Z dosud známých údajů si v rámci eurozóny ve 2. čtvrtletí hůře vedlo jen Nizozemí, jehož HDP klesl o 0,5%. V meziročním srovnání, na něž jsme v našich zeměpisných šířkách zvyklí hledět, francouzská ekonomika stagnovala, když ještě v předchozím čtvrtletí rostla o 1,0%.
Pesimismus nerozptýlí ani detailní pohled na francouzské národní účty. Spotřeba domácností klesla o 0,2%, stejně jako hrubá tvorba fixního kapitálu. Klesaly také zásoby a zhoršil se čistý vývoz. Zatímco dovoz stagnoval, vývoz klesl o 0,6%. Jen spotřební výdaje vlády vzrostly o 0,1%. Na dobrou kondici francouzské ekonomiky neukazují ani ostatní indikátory. Průmyslová produkce je na sestupné dráze již od srpna 2001. Počet nezaměstnaných za poslední rok vzrostl o 6,4% a v červnu dosáhl téměř 2,6 mil. osob.
V rámci eurozóny se daří pouze Řecku, kde vrcholí přípravy na olympijské hry a solidních výsledků dosáhlo v předchozích čtvrtletích také Španělsko. O tři desetiny procenta se podařilo ve 2. čtvrtletí zvýšit HDP zemím stojícím mimo eurozónu, Velké Británii a Švédsku, jimž neuškodilo tažení eura proti dolaru. Průměrný kurz eura k dolaru byl ve 2. čtvrtletí o 6% silnější než v 1. čtvrtletí.
Dnešní údaje jsou další indikací toho, že Evropská centrální banka ještě nemusela říci své slovo poslední slovo. Většina ekonomů, kteří se zúčastnili ankety agentury Reuters, se domnívá, že do konce letošního roku ECB sníží svou klíčovou sazbu o 50 bazických bodů. Někteří dokonce tipují pokles až na 1,0%.
David Marek