Ziskovost v bankovním sektoru v poslední době výrazně vzrostla (průměrná návratnost vlastního kapitálu ROE dosáhnula 24 % v roce 2002 oproti 12 % v roce 2000), což bylo hlavně důsledkem restrukturalizace největších domácích bank a převodu špatných úvěrů na stát. Ziskovost tak byla ovlivněna převážně zvýšením provozní efektivnosti (díky poměrně výraznému snížení počtu zaměstnanců) a radikálním snížením tvorby opravných položek a rezerv, oboje při stagnující výnosnosti aktiv, jak je patrné z následujícího grafu.
Zdroj: ČNB, Patria Finance
Tři největší české banky (ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka) byly privatizovány v letech 1999 – 2001. Jedním z hlavních cílů nových majoritních vlastníků byla restrukturalizace a zvýšení produktivity a efektivnosti bank (konsolidace skupiny ČSOB následovala akvizici IPB), což se odrazilo v rozsáhlém propouštění pracovníků a optimalizaci počtu poboček. Počet zaměstnanců v sektoru klesl na 40,7 tis. v březnu 2003 z 52,5 tis. v roce 1998, což představuje pokles o 22 %. Síť poboček bank se ve stejném období zúžila na 1 744 z 2 220 (pokles o 21 %). Zatímco služby, produkty a risk management domácích bank v období před privatizací byly smíšené kvality, noví zahraniční vlastníci začali implementovat vlastní, tj. evropské standardy.
Druhým hlavním faktorem, který způsobil růst ziskovosti sektoru, bylo masivní převzetí špatných úvěrů státem a státní garance v hodnotě stovek miliard Kč, které byly poskytnuty bankám před jejich privatizací a poté, co ČSOB získala IPB (ČNB odhadnula celkové náklady na konsolidaci sektoru na 300 mld. Kč, odhad MMF dosahuje 400 mld. Kč). Státní pomoc vedla k vysokému pokrytí špatných úvěrů opravnými položkami a rezervami bank, což také způsobilo (vedle např. konzervativní úvěrové politiky) nízkou tvorbu těchto opravných položek, jak ukazuje další graf.
Zdroj: ČNB, Patria Finance
Jan Hájek, Jitka Oppitzová