V minulém článku zaměřeném na ukazatel P/E jsme demonstrovali, že hodnotit to, zda je poměr tržní ceny akcie a zisku na akcii (P/E) příliš velký, či malý, musíme z pohledu toho (i) jaký výplatní poměr POR (dividenda/zisk na akcii) se u dané společnosti dá očekávat, (ii) jaký růst zisků se u ní dá očekávat a (iii) jaká je požadovaná míra návratnosti r (tj. riziko) dané akcie.
Minule jsme také uvedli, že z fundamentálního hlediska by mělo platit:
P/E = výplatní poměr/(r – g)
Tato rovnice pak může sloužit k odvození jednotlivých v ní obsažených proměnných – např. projektujeme-li tři proměnné na pravé straně rovnice, a zisk daného roku, můžeme toto použít pro odhad férové ceny akcie P, lépe řečeno její vnitřní hodnoty V. Toto v podstatě znamená, že si spočítáme vlastní P/E (respektive V/E, kde V je odhadovaná vnitřní hodnota akcie) na základě uvedených proměnných (V = výplatní poměr/(r – g) *E).
V jiném případě analytici tuto rovnici používají pro odhad toho, jaký růst (g) zisků je nyní zabudován v cenách akcie, či akcií na trhu (z rovnice je vyjádřeno g při současných cenách akcií). Tento postup např. obvykle implicitně stojí za komentáři které upozorňují na příliš vysoké ceny akcií před prasknutím akciových bublin. Např. je-li P/E trhu 20 a předpokládáme-li, že POR je 20% a r je 10% (investoři požadují návratnost trhu 10% p.a.), je implikovaný růst zisků společností listovaných na daném trhu 9%. Pokud toto číslo rozložíme na inflaci (dejme tomu 3%), zbývá nám 6% na průměrný reálný dlouhodobý růst (což není zrovna málo).
A poslední často užívaný způsob interpretace P/E je odvození toho, jaká požadovaná míra návratnosti je nyní zabudována v cenách akcií na trhu – tj. jaká je tzv. riziková prémie akciového trhu nad bezrizikovou sazbou V tomto případě je z rovnice P/E vyjádřeno r a z něho při dané bezrizikové sazbě rp riziková prémie (r = bezriziková sazba rf + riziková prémie rp). Nejčastější odhady této rizikové prémie se pohybují od 3% - 6%, předpokládá se, že v dobách ekonomického zpomalení rizikové prémie rostou a naopak v dobách ekonomického boomu klesají (to neplatí pouze o prémii na akcii, ale v podstatě na všechny investiční instrumenty, včetně reálných investic). Pohyb rizikové prémie tak samozřejmě inverzně kopíruje rostoucí, či klesající averzi vůči riziku (ta je zřejmě do určité míry určena např. objemem bohatství jedinců/společnosti, což vysvětluje její pohyb v rámci ekonomického cyklu).
Výše uvedené tak ukazuje, proč valuace společností rostou během periody růstu ekonomiky a naopak – v době růstu často rostou očekávání týkající se budoucího růstu zisků, a to je kombinováno s klesající averzí vůči riziku. Oby tyto faktory pak způsobí, že investoři jsou ochotni platit více za současné zisky firem – roste P/E poměr. A v době růstu pak samozřejmě rostou i současné zisky E, což spolu s růstem P/E vyvolá znatelné pohyby na akciových trzích. Opačný mechanismus pak může probíhat v době ekonomické stagnace, či útlumu.
Jitka Oppitzová, Jiří Soustružník
První část série s názvem P/E poměr – je akcie, či trh správně oceněn? naleznete ZDE