(tento článek byl napsán 25.3. a nereflektuje tak poslední zprávy týkající se ČEZ)
Ve čtvrtek je plánována tisková konference ČEZ, na které by měly být prezentovány další plánované kroky ve vztahu k akvizici státních podílů v regionálních distributorech. V následujících dnech proto hodláme v sérii článků prezentovat hlavní finanční ukazatele distributorů a krátce popsat některé jejich základní charakteristiky a determinanty.
Nejprve se podívejme na tržby, které distribuční společnosti dosáhly ve čtvrtletích let 2000 – 2002.
Zdroj: Distribuční společnosti, Patria Finance
Ve vývoji tržeb je během roku samozřejmě znatelně patrná sezónnost, rostou v zimních měsících a klesají s tím, jak se zvyšují teploty. Nejvyšších tržeb dosáhla v třetím čtvrtletí 2002 Severomoravská energetika - 3,198 mld. Kč. (za stejné období o rok dříve 3,137 mld. Kč, v roce 2000 3,02 mld. Kč), druhá v pořadí je Jihomoravská energetika, která realizovala tržby ve výši 3,339 mld. Kč. Následují Severočeská (2,648 mld. Kč) a Východočeská energetika (2,454 mld. Kč), Pražská energetika (2,258 mld. Kč), pak Středočeská energetická (2,24 mld. Kč), Západočeská energetika (1,654 mld. Kč) a nejmenší tržby měla Jihočeská energetika, dosáhly 1,327 mld. Kč.
Tržby distributorů se v letech 2000 - 2002 meziročně většinou zvyšují. K tomuto růstu přispěla zvyšující se spotřeba elektřiny v ČR a pohyb koncových cen. Spotřeba elektřiny je obecně dána velikostí produkce v ekonomice (HDP, průmyslová produkce) a strukturálními změnami jak ve výrobě (změny energetické náročnosti výroby, technologií apod.), tak ve spotřebě domácností (např. instalace spotřebičů s menší energetickou náročností, změna způsobu vytápění atd.). V roce 2000 se spotřeba elektřiny meziročně zvýšila o 0,8 %, v roce 2001 o 2,9 %.
Co se týče prodejních cen elektřiny, ty od roku 2001 pro zákazníky, kteří si ještě nemohou vybrat svého dodavatele elektřiny, stanovuje formou maximálních cen Energetický regulační úřad, na který tato kompetence přešla z ministerstva financí (např. v roce 1990 byla cena elektřiny pro domácnosti na úrovni 0,48 Kčs/kWh, pro ostatní odběratele 0,85 Kčs/kWh, v roce 1997 průměrná cena elektřiny za 1 kWh dosahovala 1,23 Kč). V roce 2000 vzrostla cena elektřiny pro domácnosti o 15 %, pro maloodběratele o 1,9 % a pro velkoodběratele ze sítí velmi vysokého napětí o 4,4 %. U dodávek velkoodběratelům z vysokého napětí se ceny snížily o 3,3 %. V roce 2001 se ceny pro domácnosti zvýšily v průměru o 14%, pro ostatní odběratele ze sítí velmi vysokého napětí o 4,4 % a u maloodběru podnikatelů o 1,8 %. Naopak ceny odběru ze sítí vysokého napětí poklesly o 3,8%. V loňském roce se ceny elektřiny pro domácnosti zvýšily průměrně o 9,9 %. V následujících letech se pokračující liberalizace v odvětví bude projevovat v konečných cenách u všech zákazníků – všichni by měli mít možnost volby svého dodavatele elektřiny (tj. disponovat možností vyhledat si jiného dodavatele, než je jejich regionální distributor, který poté nebude elektřinu dodávat, ale pouze distribuovat konečnému zákazníkovi) v roce 2006.
Grafy velikosti tržeb mohou poskytnout i indikaci toho, kterého distributora ČEZ vybere pro prodej v případě, že plán restrukturalizace elektroenergetiky nakonec proběhne tak, jak implikují rozhodnutí ÚOHS. Připomeňme, že podle nich bude ČEZ muset prodat minoritní podíly v Pražské energetice, Jihočeské a Jihomoravské energetice a jednu majoritu, kterou si sám vybere. Velikost nominálních tržeb distributora přitom indikuje velikost objemových tržeb a tedy i objemových nákupů každého distributora. Objem nákupů potom ukazuje „potenciál“ pro zvýšené odběry od konkrétního dodavatele. Vedle tohoto potenciálu bude ale pro rozhodování ČEZ důležitý i samotný odhad jeho hodnoty a možná prodejní cena majoritního podílu (ochota a vyjednávací síla na straně kupujícího), strategický (zejm. geografický) význam distributora (jak pro ČEZ, tak pro jeho konkurenci) a další faktory.
Jitka Oppitzová, Jiří Soustružník