Daňové prázdniny na talíři (opak.)

Zřejmou komplikací by bylo získat souhlas k sazbě DPH nižší než pět procent od členských zemí EU. Ale hlavně by to byl problém pro státní rozpočet. Zkusme krátce počítat: Domácnosti v prvních třech čtvrtletích loňského roku utratily na výdajích za potřebu 1.052 miliard korun. Poslední kvartál bývá díky Vánocům a Silvestru nadprůměrný a náš celoroční odhad spotřeby domácností je 1.430 miliard korun. Potraviny jsou ve spotřebním koši zastoupeny 19,8 procenta a s použitím této informace můžeme odhadnout, že za potraviny by měly domácnosti utratit asi 283 miliard korun. Při sazbě DPH 5 procent by výnos této daně v případě potravin měl činit zhruba 13 miliard korun. Jenže výdaje za potraviny, včetně DPH, nejsou jen záležitostí domácností. Nicméně je zřejmé, že se nejedná o zrovna zanedbatelnou částku.

V obecnější rovině návrh na snížení či zrušení daně z přidané hodnoty odporuje žádoucím změnám českého daňového systému. V našem případě by bylo vhodné posunout strukturu daňového systému od daní přímých k daním nepřímým. Omezující podmínkou optimalizace našeho daňového systému je stav státního rozpočtu a rozpočtů veřejných. V tomto kontextu se návrh na potravinové daňové prázdniny nejeví smysluplným. Nicméně o téma pro víkendové televizní diskuse je postaráno.

Čtěte také:
Sobotka: Potraviny bez DPH EU nepřijme, Tlustý je nezodpovědný daňový Mičurin
ODS slibuje osvobození potravin od DPH