Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články

Centrální banky zahájily tažení proti globálnímu ochlazení ekonomiky

19.9.2001 8:00
Autor: 

Analytici v České republice se v tomto týdnu těší relativnímu poklidu. Důležité makroekonomické údaje již byly zveřejněny a zbývají jen údaje o zahraničním obchodu, které budou k dispozici až následující pondělí. Zprávy o státním rozpočtu, jeho podpoře či nepodpoře nevládními politickými stranami nikoho příliš nevzrušují a revize makroekonomických prognóz Ministerstva financí a ČSÚ také nebyla nijak překvapivá. Za to ve světě se dějí věci. Za posledních 24 hodin byly zveřejněny údaje o inflaci v eurozóně a zámoří. Především však přišla smršť v podobě snížení úrokových sazeb sedmi významnými centrálními bankami.

Americký FED včera snížil klíčovou úrokovou sazby na federální fondy z 3,5% na 3%. Jen o několik hodin později snížila klíčovou repo sazbu Evropská centrální banka (ECB) ze 4,25% na 3,75%. Stejný krok, snížení ze 4,25% na 3,75%, provedla u své klíčové "bank rate" také kanadská centrální banka (Bank of Canada). Také švédská Riksbank snížila svou repo sazbu o 50 bps ze 4,25% na 3,75%. Śvýcarská centrální banka se rozhodla snížit cíl pro tříměsíční úrokovou sazbu také o 50 bps na interval 2,25-3,25%. Dnes se připojila britská Bank of England snížením své klíčové sazby o 25 bps na 4,75%. Symbolicky přispěla také Bank of Japan snížením své diskontní sazby o 10 bps na 0,15%. Z důležitých centrálních bank chybí již jen australská Reserve Bank of Australia, ta však vyloučila možnost okamžitého snížení sazeb. Cílem těchto kroků centrálních bank je zabránit hlubokému propadu na akciových trzích a poklesu spotřebitelské důvěry. Právě poptávka domácností po spotřebním zboží je posledním ostrůvkem držícím údaje o růstu hrubého domácího produktu v USA a eurozóně nad nulou. Obavy z ekonomického vývoje po tragických událostech v USA a případného rozhoření válečného konfliktu by mohly zbavit optimismu i tento segment ekonomiky, což by v případě USA vedlo k recesi a v případě Evropy k dalšímu výraznému zpomalení hospodářského růstu. Podívejme se ve zkratce na stav americké ekonomiky. Hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 0,2%, když v předchozím čtvrtletí vykazoval zvýšení o 1,3%. Kladné přírůstky byly evidovány pouze o spotřeby domácností (2,1%) a vládních spotřebních výdajů (5,5%). Ovšem i zde je patrné zpomalování růstové dynamiky. Na přelomu let 1999 a 2000 rostla spotřeba domácností téměř šestiprocentním tempem. Investice již čtyři čtvrtletí nedosahují svých předchozích hodnot. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se meziročně snížily o 8,9%. Se zpomalením ekonomiky a poklesem cen energetických surovin se snížila inflace z 3,7% na začátku letošního roku na dnes oznámených srpnových 2,7%.

Evropská ekonomika vykazuje velmi podobné příznaky. Hospodářský růst eurozóny ve druhém čtvrtletí zpomalil na 1,7% z předchozích 2,4%. Investice se zvýšily pouze o 0,1% a růst tak táhne především spotřeba domácností, jež zvýšila o 1,7%. Problémem je však stále inflace. Přestože klesla z květnových 3,4% na srpnových 2,7%, pohybuje se stále nad dvouprocentním inflačním prahem, jež byl stanoven jako inflační cíl ECB. Také druhého cíle se nedaří dosáhnout. Peněžní zásoba by měla růst tempem maximálně 4,5%. Červencové údaje však hovoří o zrychlení na 6,4%. Do podobných problémů s inflačními cíli se dostaly také švédská a britská centrální banka. Připomeňme, že inflační cíl bude pravděpodobně přestřelen také v České republice. Pro stabilizaci finančních trhů a obnovení spotřebitelské důvěry jsou však kroky centrálních bank nezbytné a očekává se, že do konce roku přijde další snížení úrokových sazeb. Pro měnovou politiku v české ekonomice se tak situace poněkud komplikuje. Na jedné straně se stále častěji diskutuje o možnosti vzniku poptávkou tlačených inflačních tlaků, což by si vyžadovalo zvýšení úrokových sazeb, na straně druhé však hrozí riziko zesíleného přílivu portfoliových investic v případě příliš velkého úrokového diferenciálu. Následné zhodnocení měny by mohlo snížit konkurenceschopnost českého zboží a služeb a prohloubit deficit běžného účtu. Vzhledem k neutěšenému vývoji veřejných rozpočtů by se tak zvýšilo riziko měnového otřesu. ČNB může doufat, že se inflace a její prognózy vrátí do cílových pásem i bez zvýšení úrokových sazeb.

(David Marek)

Váš názor
Na tomto místě můžete zahájit diskusi. Zatím nebyl zadán žádný názor. Do diskuse mohou přispívat pouze přihlášení uživatelé (Přihlásit). Pokud nemáte účet, na který byste se mohli přihlásit, registrujte se zde.
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
Nebyla nalezena žádná data