Analytici v České republice se v tomto týdnu těší relativnímu poklidu. Důležité makroekonomické údaje již byly zveřejněny a zbývají jen údaje o zahraničním obchodu, které budou k dispozici až následující pondělí. Zprávy o státním rozpočtu, jeho podpoře či nepodpoře nevládními politickými stranami nikoho příliš nevzrušují a revize makroekonomických prognóz Ministerstva financí a ČSÚ také nebyla nijak překvapivá. Za to ve světě se dějí věci. Za posledních 24 hodin byly zveřejněny údaje o inflaci v eurozóně a zámoří. Především však přišla smršť v podobě snížení úrokových sazeb sedmi významnými centrálními bankami.
Americký FED včera snížil klíčovou úrokovou sazby na federální fondy z 3,5% na 3%. Jen o několik hodin později snížila klíčovou repo sazbu Evropská centrální banka (ECB) ze 4,25% na 3,75%. Stejný krok, snížení ze 4,25% na 3,75%, provedla u své klíčové "bank rate" také kanadská centrální banka (Bank of Canada). Také švédská Riksbank snížila svou repo sazbu o 50 bps ze 4,25% na 3,75%. Śvýcarská centrální banka se rozhodla snížit cíl pro tříměsíční úrokovou sazbu také o 50 bps na interval 2,25-3,25%. Dnes se připojila britská Bank of England snížením své klíčové sazby o 25 bps na 4,75%. Symbolicky přispěla také Bank of Japan snížením své diskontní sazby o 10 bps na 0,15%. Z důležitých centrálních bank chybí již jen australská Reserve Bank of Australia, ta však vyloučila možnost okamžitého snížení sazeb.
Cílem těchto kroků centrálních bank je zabránit hlubokému propadu na akciových trzích a poklesu spotřebitelské důvěry. Právě poptávka domácností po spotřebním zboží je posledním ostrůvkem držícím údaje o růstu hrubého domácího produktu v USA a eurozóně nad nulou. Obavy z ekonomického vývoje po tragických událostech v USA a případného rozhoření válečného konfliktu by mohly zbavit optimismu i tento segment ekonomiky, což by v případě USA vedlo k recesi a v případě Evropy k dalšímu výraznému zpomalení hospodářského růstu.
Podívejme se ve zkratce na stav americké ekonomiky. Hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí meziročně zvýšil o 0,2%, když v předchozím čtvrtletí vykazoval zvýšení o 1,3%. Kladné přírůstky byly evidovány pouze o spotřeby domácností (2,1%) a vládních spotřebních výdajů (5,5%). Ovšem i zde je patrné zpomalování růstové dynamiky. Na přelomu let 1999 a 2000 rostla spotřeba domácností téměř šestiprocentním tempem. Investice již čtyři čtvrtletí nedosahují svých předchozích hodnot. Ve druhém čtvrtletí letošního roku se meziročně snížily o 8,9%. Se zpomalením ekonomiky a poklesem cen energetických surovin se snížila inflace z 3,7% na začátku letošního roku na dnes oznámených srpnových 2,7%.
Evropská ekonomika vykazuje velmi podobné příznaky. Hospodářský růst eurozóny ve druhém čtvrtletí zpomalil na 1,7% z předchozích 2,4%. Investice se zvýšily pouze o 0,1% a růst tak táhne především spotřeba domácností, jež zvýšila o 1,7%. Problémem je však stále inflace. Přestože klesla z květnových 3,4% na srpnových 2,7%, pohybuje se stále nad dvouprocentním inflačním prahem, jež byl stanoven jako inflační cíl ECB. Také druhého cíle se nedaří dosáhnout. Peněžní zásoba by měla růst tempem maximálně 4,5%. Červencové údaje však hovoří o zrychlení na 6,4%. Do podobných problémů s inflačními cíli se dostaly také švédská a britská centrální banka. Připomeňme, že inflační cíl bude pravděpodobně přestřelen také v České republice.
Pro stabilizaci finančních trhů a obnovení spotřebitelské důvěry jsou však kroky centrálních bank nezbytné a očekává se, že do konce roku přijde další snížení úrokových sazeb.
Pro měnovou politiku v české ekonomice se tak situace poněkud komplikuje. Na jedné straně se stále častěji diskutuje o možnosti vzniku poptávkou tlačených inflačních tlaků, což by si vyžadovalo zvýšení úrokových sazeb, na straně druhé však hrozí riziko zesíleného přílivu portfoliových investic v případě příliš velkého úrokového diferenciálu. Následné zhodnocení měny by mohlo snížit konkurenceschopnost českého zboží a služeb a prohloubit deficit běžného účtu. Vzhledem k neutěšenému vývoji veřejných rozpočtů by se tak zvýšilo riziko měnového otřesu. ČNB může doufat, že se inflace a její prognózy vrátí do cílových pásem i bez zvýšení úrokových sazeb.
(David Marek)