Následuje úplné znění záznamu
Makroekonomický vývoj byl v březnové situační zprávě hodnocen jako konsistentní s předpoklady lednové predikce.
Meziměsíční růst spotřebitelských cen byl v únoru mírně nižší než predikce vlivem cen potravin, které korigovaly svůj lednový vývoj. Ceny nepodléhající regulaci v únoru celkově stagnovaly. Meziroční inflace se i nadále pohybuje mírně nad středem lednové predikce, tato odchylka je však malá. Ceny průmyslových výrobců nesignalizují inflační rizika, v únoru vykázaly mírný meziroční pokles. Ceny zemědělských výrobců se odchýlily od předpokladů směrem nahoru, tento vývoj však byl prozatím vyhodnocen jako krátkodobý výkyv. Směrem k vyššímu růstu cen bude působit aktuální vývoj světových cen ropy a dalších surovin. Protiinflační vliv má naopak pokračující zhodnocování měnového kurzu, v dubnu bude směrem k poklesu inflace působit též ohlášené snížení regulované ceny zemního plynu.
Růst HDP byl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2001 mírně vyšší, než činila predikce, celkově byl ale konzistentní s předpokladem pozvolného zmírňování růstu. Růst byl dle očekávání tažen investicemi a spotřebou domácností, směrem k vyššímu růstu oproti predikci působil zejména vývoj investic do zásob. Proti růstu na druhou stranu působilo zhoršování čistého vývozu, které bylo v porovnání s prognózou poněkud silnější.
Měsíční indikátory naopak naznačují zmírnění rizika domácích poptávkových tlaků. V lednu došlo ke zvolnění růstu průmyslové produkce. Průmyslové tržby pokračovaly v reálném meziročním poklesu, což naznačuje růst zásob v důsledku nízké poptávky. Maloobchodní tržby vykázaly meziroční růst, oproti předchozímu období však jejich tempo zvolnilo. Došlo k výraznému meziročnímu poklesu prodejů osobních automobilů. Sezónně očištěná míra nezaměstnanosti stagnuje, zvyšuje se počet neumístěných uchazečů o práci na jedno volné pracovní místo. Nižší inflační rizika signalizují také údaje o vývoji mezd v posledním čtvrtletí loňského roku.
Kurz koruny vůči váženému průměru měn hlavních obchodních partnerů ČR v lednu reálně zhodnotil o více než 8 % meziročně. Z hlediska analýzy platební bilance pro další posilování neexistuje fundamentální důvod. Privatizační příjmy nebudou v důsledku dohody mezi ČNB a vládou ovlivňovat devizový trh. Podíl neprivatizačních přímých investic v roce 2001 poklesl a navíc v něm stále větší úlohu hrají reinvestice zisků, které nepředstavují reálný tok peněz přes devizový trh. Oživení v USA a dalších hospodářsky vyspělých zemích navíc povede k růstu zahraničních úrokových sazeb a mělo by zvýšit zájem o portfóliové investice v zahraničí.
Bankovní rada se v navazující diskusi shodla na tom, že rizika stávající prognózy lze celkově hodnotit jako vyrovnaná. Pozornost však byla, na rozdíl od hodnocení situační zprávy, věnována spíše rizikům ve střednědobém časovém horizontu. V tomto horizontu se rizika mírně posunula směrem vzhůru.
Informace ze zahraničí v současnosti potvrzují počínající oživení. To se postupně přenese i do české ekonomiky prostřednictvím vyšší poptávky v západní Evropě. Kromě toho se globální oživení promítne do cenových tlaků rychleji přes vyšší ceny surovin. Zveřejněná data o HDP za čtvrté čtvrtletí 2001 lze hodnotit optimisticky, i přes výrazný příspěvek zásob k růstu. V této souvislosti zazněla pochybnost, zda predikce zvolnění tempa hospodářského růstu a domácí poptávky pro první pololetí 2002 v návaznosti na již odeznívající zpomalení zahraniční poptávky není příliš pesimistická. Na druhou stranu však bylo uvedeno, že některá data scénář predikce spíše podporují. Mezi ně patří též pokles dovozu, který by kromě cenových vlivů mohl souviset i s utlumením domácí ekonomické aktivity. Ve střednědobém horizontu však i stávající prognóza předpokládá oživení tuzemské ekonomiky a rychlejší uzavírání produkční mezery.
Panovala proto shoda, že česká ekonomika momentálně nepotřebuje další poptávkový stimul. V této souvislosti se pozornost obrátila na vývoj ve fiskální oblasti. Zatímco v minulém roce pomáhala fiskální politika ekonomice překonat oslabení zahraničního růstu, nyní se fiskální politika opět stává nekonzistentní s průběhem hospodářského cyklu. Fiskální vývoj lze tedy kromě dlouhodobé neudržitelnosti opět hodnotit i jako střednědobě destabilizační.
Velká pozornost byla v diskusi bankovní rady věnována vývoji měnového kurzu. Aktuální data o vývoji obchodní bilance zatím nepotvrzují výrazný negativní dopad kurzu na českou ekonomiku. Na druhou stranu však zazněl názor, že tento vliv se ještě nestačil v plném rozsahu projevit, protože k výraznému zrychlení posilování koruny došlo až v závěru roku 2001. Byla také zmíněna mikroekonomická data i některé dílčí informace o vývoji produkce a finančního hospodaření vývozních podniků, které nadhodnocení kurzu indikují. I přes existující nejistoty, spojené se strukturálními změnami v ekonomice, byl proto aktuální vývoj kurzu nadále hodnocen jako nerovnovážný. Toto je možno považovat za jedno z hlavních rizik makroekonomického vývoje směrem dolů.
Byla diskutována projekce vlivu platební bilance na měnový kurz, která byla prezentována v první části jednání. Bylo zdůrazněno, že i nadále zůstává klíčovým nástrojem dohoda ČNB s vládou o řešení kurzových dopadů devizových příjmů státu, jejíž realizace by měla zabránit přebytku deviz na trhu. Bankovní rada se zabývala i strategií devizových intervencí.
Na závěr svého jednání rozhodla bankovní rada jednomyslně ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na hladině 4,25 %.
Přítomni: Guvernér doc. Ing. Z. Tůma, CSc., viceguvernér Ing. O. Dědek, CSc., viceguvernér RNDr. L. Niedermayer, vrchní ředitelka Ing. M. Erbenová, Ph.D., vrchní ředitel doc. Dr. Ing. J. Frait, vrchní ředitel Ing. P. Racocha, MIA, vrchní ředitel Ing. P. Štěpánek, CSc.