Dnes bude bankovní rada ČNB diskutovat o velké situační zprávě, v jejímž středu je čerstvá prognóza hospodářského růstu a inflace, tedy dvou stěžejních faktorů pro měnovou politiku. Přijde již na řadu zvýšení sazeb, nebo centrální banka ještě posečká?
Od ledna, kdy se projednávala poslední velká situační zpráva, se inflace vyvíjela podle předpokladů ČNB a v březnu byla o 0,1 procentního bodu nižší, než by odpovídalo prognóze. Mezi nové faktory inflační prognózy se zařadily nový spotřební koš, jež by mohl inflaci spíše tlačit k nižším hodnotám, a návrh rozpočtové reformy, kde by zvýšení nižší sazby DPH naopak postrčilo inflaci výše. Směrem vzhůru se opět pohnuly ceny ropy a ropných produktů. Inflace v průmyslových produkčních cenách vystoupala z 2,6 procenta na konci loňského roku na 3,6 procenta v březnu a na vině není jen ropa.
Z reálné ekonomiky přichází jeden excelentní výsledek za druhým. Průmyslová výroba roste dvouciferným tempem v širokém spektru odvětví, stavebnictví kyne z absence zimy v lednu i únoru a dynamika maloobchodních tržeb láme několikaleté kordy podpořena klesající nezaměstnaností, rostoucími mzdami, dostupností spotřebitelských půjček a optimismem domácností.
Koruna (vůči euru) se dnes liší jen minimálně od úrovně dosahované před měsícem. Indicie naznačující potřebu zpřísnění měnových podmínek se množí, a když tuto práci neudělá koruna, budou ve hře úrokové sazby. V dubnu se s nimi patrně hýbat ještě nebude. V příštích měsících by ale již ČNB zasáhnout mohla. Prozatím předpokládáme mírné zvýšení úrokových sazeb v druhé polovině letošního roku a následně další utahování měnových podmínek v průběhu příštího roku.