Švýcarská banka sloužila po dvacet let jako prostředník pro klienty z Íránu, Lybie, Súdánu, Barmy, Kuby, Myanmaru a dalších zemí při realizaci nepovolených transakcí na americkém trhu. Jejich objem měl dosáhnout ke 2 miliardám amerických dolarů a nyní v rámci narovnání s USA zaplatí přes půl miliardy dolarů (536 mil. USD) jako sankční „odškodnění“.
Podle materiálů banka začala obcházet americkou legislativu již v roce 1986. Tehdy byla zavedena první omezující opatření vůči Lybii. V roce 1998 zaslala banka svým iránským „klientům“ materiál s názvem „How to transfer USD payments“, který detailně vysvětloval, jak lze obejít americkou legislativu. Na výše uvedené země jsou uvaleny mezinárodní sankce, kvůli kterým nemohou mít přímý přístup na americké finanční trhy. Transakce začala vyšetřovat komise pro kontrolu zahraničních aktiv amerického ministerstva financí spolu s ministerstvem spravedlnosti před dvěma lety.
kryla identitu zákazníků u uvedených zemí na mezinárodních trzích, kde vystupovali pod kódovými jmény. Mezi lety 2000 až 2006 se to týkalo například zakázaných transakcí libyjské a súdánské banky v objemu přibližně 150 milionů dolarů. Podle Roberta Morgenthaua, právníka podílejícího se na vyšetřování dalších evropských bank v těchto záležitostech, rozhodnutí znamená jasný signál pro další evropské banky: „Sami nahlaste účast na těchto transakcích, vyčistěte od nich své rozvahy a poskytněte nám kompletní účetnictví k nim.“
Sankční platbu v objemu 350 milionů dolarů letos odsouhlasila banka , důvod je shodný s . Dokumenty z vyšetřování ukázaly, že tyto obchody zastavila v roce 2003. V letech 2001 až 2003 měla pro íránské banky Bank Melli, Bank Saderat a Sepah Bank uskutečnit transakce za 300 milionů dolarů. Íránské banky následně přesunuly své transakce právě pod . Té pak v letech 2002 až 2005 vzrostl objem íránských transakcí čtyřnásobně. V roce 2006 následně začala tyto transakce sama opouštět. Vedle Credit Suisse a Lloyds TSB se vyšetřování ze strany USA týká dalších osmi velkých zahraničních bank.
Sněmovna reprezentantů Spojených států ve středu drtivou většinou 412 ku 12 schválila nové sankce pro Írán. Opatření umožní prezidentu Baracku Obamovi zakázat zahraničním firmám, jež dodávají do Íránu rafinovanou ropu, aby podnikaly ve Spojených státech. Rozšiřují se tím dosavadní sankce, podle nichž nesměla žádná americká společnost investovat přes 20 milionů dolarů (359 milionů korun) ročně do íránského energetického sektoru.
(Zdroj: Financial Times, Bloomberg, čtk)