Japonská centrální banka po letech ultra uvolněné politiky dál utahuje kohoutky – základní sazba se dostala na nejvyšší úroveň za více než tři dekády. Krok reaguje na rostoucí inflační tlaky, drahé energie i slabý jen a signalizuje návrat k normálnějším podmínkám, i když ekonomika zároveň čelí novým rizikům.
Rada pro měnovou politiku japonské centrální banky podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 1,00 procenta, což je maximum od roku 1995. Oznámila to v dnešní tiskové zprávě. Banka tak reaguje na růst cen a riziko dalšího zvyšování inflace v souvislosti s vysokými cenami ropy a slabým kurzem japonského jenu.
Centrální banka naposledy základní úrok zvýšila loni v prosinci, na předchozích třech zasedáních udržovala základní sazbu beze změn. Proti zvýšení úroků byl dnes pouze jeden z osmi členů rady.
Viceguvernér Šiniči Učida na tiskové konferenci po jednání rady zmínil smlouvu o ukončení bojů, kterou o víkendu dohodly Spojené státy s Íránem. Označil ji za vítaný krok, zároveň ale upozornil na přetrvávající inflační rizika.
"Ve srovnání s předchozím zasedáním se riziko výrazného zhoršení ekonomiky snížilo. Na druhou stranu se růst cen rozšiřuje do většího okruhu zboží a služeb a existuje riziko, že základní inflace se odchýlí od našeho cíle,“ řekl podle agentury Reuters Učida. Guvernér Kazuo Ueda se jednání ze zdravotních důvodů nezúčastnil.
Japonská centrální banka se tak dnešním rozhodnutím zvýšit základní úrok přidala k dalším velkým centrálním bankám, které kvůli inflaci přecházejí k restriktivnější měnové politice. Tento týden se bude měnovou politikou zabývat rovněž americká centrální banka (Fed), kde se očekává, že nechá úroky beze změny. Základní sazba je tam ale už teď výrazně vyšší než v Japonsku.
Konflikt na Blízkém východě rozhodování japonské centrální banky zkomplikoval. Růst cen ropy totiž zvyšuje inflační tlaky, zároveň však zatěžuje ekonomiku závislou na dovozu energií. Přestože dohoda mezi Spojenými státy a Íránem zmírnila obavy z dalšího růstu cen ve světě, velkoobchodní inflace v Japonsku v květnu vystoupila na tříleté maximum. To naznačuje, že firmy už promítají vyšší náklady na energie do cen svých výrobků a služeb.
Analytici očekávají, že tzv. jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin, se ještě letos vrátí nad dvouprocentní cíl centrální banky. V posledních měsících ji pod tuto úroveň dočasně stlačily vládní dotace, jejichž cílem bylo zmírnit dopady vysokých cen energií na domácnosti. Ke zvyšování úroků by mohl centrální banku nutit i slabý kurz jenu, který zvyšuje ceny dováženého zboží, čímž přispívá k růstu inflace.
Centrální banka rovněž uvedla, že od dubna 2027 zpomalí tempo snižování nákupů japonských státních dluhopisů. Do března zachová současné tempo snižování v rozsahu přibližně 200 miliard jenů (26 miliard Kč) každé čtvrtletí. Měsíční tempo nákupů dluhopisů ve čtvrtletí od ledna do konce března klesne zhruba na 2,1 bilionu jenů, od dubna se sníží zhruba na dva biliony jenů měsíčně.
Hlavní akciový index Nikkei 225 na burze v Tokiu po oznámení o zvýšení základní sazby výrazně vzrostl. Obchodní den pak uzavřel vyšší o 0,13 procenta na 69.404,50 bodu. Krátce po oznámení se poprvé dostal až nad 70.000 bodů. Kurz jenu se přechodně zvýšil, než se vrátil na 160,29 JPY za dolar. Blízko hranice 160 jenů se podle analytiků zvyšuje pravděpodobnost, že vláda přistoupí k intervenci na devizových trzích, aby měnu podpořila.
Banka v červenci 2024 rozhodla o omezení měsíčních nákupů státních dluhopisů, což byla součást postupného návratu k běžnější měnové politice po letech mimořádně uvolněných opatření. Zároveň uvedla, že v případě prudkého růstu výnosů dluhopisů s delší splatností by mohla tyto nákupy opět zvýšit, aby stabilizovala trh. Základní úroková sazba v Japonsku byla mnoho let prakticky na nule, případně i mírně v záporu. Země totiž od konce 90. let bojovala se slabým ekonomickým růstem a dlouhodobou deflací, tedy poklesem cen.
Japonsko má i po nynějším zvýšení zdaleka nejnižší úrokové sazby ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Základní úrok ve Spojených státech je v pásmu 3,50 až 3,75 procenta, v Kanadě činí 2,25 procenta a v Británii 3,75 procenta. V zemích eurozóny je klíčová depozitní sazba na 2,25 procenta, kam ji Evropská centrální banka (ECB) zvýšila minulý týden. V eurozóně jsou tři ze sedmi států G7 - Německo, Itálie a Francie.