Miliony Ukrajinců utíkajících před ruskou agresí způsobily v přijímajících zemích na východním okraji Evropské unie nárůst finančních nákladů. Polský případ ale podle agentury Bloomberg ukazuje, že přijetí migrantů může přinést ekonomické výhody.
Největší ekonomika na východě Evropské unie rostla v prvním čtvrtletí rychleji než Maďarsko a Rumunsko. Polsko po ruské invazi na Ukrajinu přijala více než 3 miliony uprchlíků z Ukrajiny, většinou žen, dětí a seniorů. Jejich příchod do Polska posílil odbyt celé řady zboží od obuvi po pečivo. To naopak pomohlo vyvažovat ekonomické obtíže způsobené válkou na Ukrajině, včetně rychlé inflace.
Meziročně rostla polská ekonomika v prvních třech měsících roku o 8,5 procenta, rychleji, než předpovídala většina analytiků. Maďarský produkt se zvýšil o 8,2 procenta a rumunský o 6,5 procenta, což byl skoro trojnásobek mediánového odhadu. Slovenská ekonomika v meziročním srovnání vzrostla o 3,1 procenta po růstu o 1,4 procenta v posledním loňském kvartálu. Česká ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 4,6 procenta.
"Nehledě na válku v sousední Ukrajině vykázaly polská i maďarská ekonomika velmi rychlý růst v prvním čtvrtletí tohoto roku. Reálný HDP se zvýšil v obou případech o více než 2 % mezikvartálně a více než 8 % meziročně. Následující kvartály budou nepochybně slabší, nicméně tato vynikající čísla dávají jak NBP, tak MNB dost silné argumenty k tomu, aby pokračovaly v utahování měnové politiky," napsali v dnešním Rozbřesku analytici ČSOB včetně hlavního ekonoma Patria Janem Burešem.
„I když příliv ukrajinských uprchlíků do Polska krátkodobě přinese značné fiskální náklady, domníváme se, že dlouhodobě bude podpora ekonomickému potenciálu větší než pouhá kompenzace,“ uvedl podle Bloombergu minulý týden ekonom společnosti Oxford Economics Mateusz Urban.
Podle guvernéra polské centrální banka Adama Glapinského tvořila poptávka ukrajinských spotřebitelů skoro polovinu nejnovějšího zvýšení spotřebitelských výdajů. Ty jsou přitom důležitým tahounem polské ekonomiky.
“Tito spotřebitelé mají vlastní prostředky, které si přinesli z Ukrajiny,” uvedl podle Bloombergu Glapinski na začátku května. “Obdrželi rovněž prostředky od nás, které ihned utrácejí, nespoří je, ale okamžitě utrácejí za nejnutnější zboží.”
Z regionálních zemí by z výdajů uprchlíků měla polská ekonomika profitovat nejvíce:

Velkému přílivu uprchlíků čelí i jiné země v oblasti střední a východní Evropy, i když tam jsou čísla podstatně nižší. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli řekl, že v Česku je nyní podle odhadů asi 200.000 uprchlíků. Podle Rakušana Česko postrádá přesný přehled o tom, kolik lidí zemi opustilo, kvůli tomu, že není hraniční zemí schengenského prostoru
V Rumunsku byli ukrajinští občané v březnu největší skupinou zahraničních kupců podle plateb kartou, ukazují data společnosti Global Payments. Ve skoro 34.000 transakcích utratili 4,2 milionu lei, většinou v supermarketech a lékárnách, dále za pohonné hmoty, motorový olej, automobilové příslušenství, oděvy a ubytování.
Obrácenou stranou mince je, že tyto útraty mohou přikládat pod kotel inflačním tlakům. Spotřebitelské ceny byly nicméně pod tlakem už předtím kvůli rostoucím cenám komodit i narušením v globálních dodavatelských řetězcích.
Inflace je teď v Polsku nejvyšší za čtvrt století. V Rumunsku je nejvyšší za skoro dvě desetiletí. Na Slovensku byla meziroční inflace v dubnu nejvyšší za skoro 22 let. V Česku byla s dubnovou hodnotou 14,2 procenta nejvyšší za skoro 29 let, konkrétně od prosince 1993.
Zdroje: Bloomberg, ČTK