Velké energetické firmy v Evropě se vracejí k fosilním palivům, jako je uhlí, aby se před zimou vypořádaly s nedostatkem ekologičtějších paliv. Zejména plynu je totiž kvůli dopadům války na Ukrajině nedostatek. Například společnost Orsted dostala od dánských úřadů nařízeno, aby začala znovu vyrábět elektřinu ve třech již odstavených elektrárnách na fosilní paliva.
"Abychom zajistili bezpečné dodávky elektřiny, dánské úřady nám dnes nařídily pokračovat v činnosti, a také ji obnovit, v některých našich elektrárnách, které využívají ropu a uhlí," řekl šéf společnosti Orsted Mads Nipper.
Největším akcionářem Orstedu je dánský stát. Firma uvedla, že nařízení se týká bloku 3 v elektrárně Esbjerg a bloku 4 v elektrárně Studstrup, které jako primární zdroj paliva používají uhlí, a bloku 21 v elektrárně Kyndby Peak Load Plant, který jako palivo používá ropu. Elektrárna Esbjerg byla určena k vyřazení z provozu k datu 31. března 2023, zatímco ostatní dva bloky už byly z provozu vyřazeny.
"Příkaz dánských úřadů samozřejmě splníme. Nyní začneme s přípravou a údržbou bloků i se zajištěním personálu potřebného k jejich provozu," řekl Nipper. Společnost uvedla, že jí bylo nařízeno udržovat tyto tři jednotky v provozu do 30. června 2024. Orsted, který je významným hráčem v oblasti větrné energie, si stanovil cíl být do roku 2025 uhlíkově neutrální.
Vývoj akcií Orsted od začátku roku do 2. října:
Oznámení vyvede z míry ty, kteří nesouhlasí s pokračujícím využíváním fosilních paliv, uvedl server finanční televize CNBC. Uhlí má totiž značný vliv na životní prostředí a organizace Greenpeace ho označuje za nejšpinavější a nejvíce znečišťující způsob výroby energie. Americký Úřad pro energetické informace (EIA) uvádí seznam emisí ze spalování uhlí, včetně oxidu uhličitého, oxidu siřičitého, pevných částic a oxidů dusíku.
"Stále jsme přesvědčeni, že jako společnost musíme co nejdříve postupně přestat používat plyn, ropu a uhlí, ale v Evropě jsme uprostřed energetické krize a samozřejmě budeme přispívat k zajištění dodávek elektřiny podle našich možností," řekl šéf dánského Orstedu.
Několik dní před oznámením společnosti Orsted německá firma uvedla, že tři její hnědouhelné bloky se dočasně vrátí na trh s elektřinou, aby posílily bezpečnost dodávek a ušetřily plyn při výrobě elektřiny. je tak další velkou energetickou firmou v Evropě, která proti dosavadním plánům přechodně učiní krok zpět. uvedla, že každý z bloků má výkon 300 megawattů. "Jejich nasazení je zpočátku omezeno do 30. června 2023," dodala.
V úterý nicméně firma dodala, že o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Součástí dohody mezi Berlínem, a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
Oznámení se objevilo krátce poté, co sklidila kritiku aktivistického investora Benedikta Kormaiera za to, že zvyšuje investice v USA, zatímco Německo čelí jedné z nejhorších energetických krizí v historii, napsala agentura Bloomberg. V pondělí ale generální ředitel Krebber vyjádřil názor, že dohoda o koupi obnovitelných aktiv Consolidated v USA za 6,8 miliardy USD nebude znamenat investice doma v Evropě.
Zpráva o společnostech a Orsted přichází v době, kdy se Evropa snaží posílit dodávky energií v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině. Podle statistického úřadu Eurostat bylo Rusko v loňském roce největším dodavatelem ropných olejů i zemního plynu do EU.
Když západní státy uvalily na Rusko sankce za jeho invazi na Ukrajinu, ruská společnost Gazprom výrazně omezila dodávky zemního plynu do EU. Kontrolu nad Gazpromem má Kreml.
Minulý týden se objevily úniky plynu z potrubí Nord Stream 1 a 2, které po dně Baltského moře vede z Ruska do Německa. Příčiny se vyšetřují, nejčastěji se hovoří o sabotáži. Bývalý polský ministr zahraničí a nynější europoslanec Radoslaw Sikorski na twitteru naznačil, že za ní stojí Washington. Ten to ale odmítá a naopak obviňuje Rusko, že své plynovody zničilo samo.
Zdroje: ČTK, Bloomberg, patria.cz