Evropská komise zhoršila výhled růstu ekonomiky Evropské unie na letošní rok vzhledem k tomu, že konflikt na Blízkém východě vyvolává nový energetický šok, který znovu podněcuje inflaci a otřásá ekonomickou náladou. Komise to uvedla ve své jarní ekonomické prognóze. Poté, co růst HDP v Evropské unii dosáhl 1,5 procenta v roce 2025, se nyní předpokládá, že se letos zpomalí na 1,1 procenta. Je to přitom o 0,3 procentního bodu méně než v podzimní ekonomické prognóze, která růst odhadovala na 1,4 procenta. Komise nově ve své prognóze představila i možný "horší alternativní" scénář pro případ, že konflikt v Íránu potrvá déle. Podle něj budou ceny energií nadále výrazně růst až do konce roku.
"Ještě před koncem února 2026 se očekávalo, že ekonomika EU bude pokračovat v mírném růstu spolu s dalším poklesem inflace. Výhled se však od vypuknutí konfliktu výrazně změnil," uvedla unijní exekutiva. Inflace začala několik týdnů po začátku konfliktu znovu růst v důsledku prudkého zvýšení cen energetických komodit a hospodářská aktivita ztrácí tempo. Pokud se napětí na energetických trzích zmírní, situace by se podle komise měla v roce 2027 mírně zlepšit. A rovněž růst HDP by měl příští rok opět mírně zrychlit na 1,4 procenta.
Očekává se, že inflace v EU dosáhne v roce 2026 úrovně 3,1 procenta, tedy o celý procentní bod více, než se původně předpokládalo. V roce 2027 se pak opět zpomalí na 2,4 procenta.
Jak Evropská komise uvádí, EU je čistý dovozce energie a její ekonomika je velmi citlivá na energetický šok vyvolaný konfliktem na Blízkém východě. Jedná se přitom již o druhý takový šok za méně než pět let. Prudký nárůst cen energií přitom znamená vyšší účty pro domácnosti a rostoucí náklady pro podniky, což snižuje zisky v mnoha odvětvích a v podstatě přesouvá příjmy z ekonomiky EU do zemí vyvážejících energie.
"Na začátku konfliktu klesla spotřebitelská důvěra na čtyřicetiměsíční minimum uprostřed rostoucích obav z prudkého nárůstu inflace a ztráty pracovních míst. Přesto se očekává, že spotřeba zůstane hlavním motorem růstu," stojí v prohlášení unijní exekutivy. Komise dále poznamenává, že investice do energetické odolnosti, zejména po ruské invazi na Ukrajinu, se ale vyplácí. Díky snahám o diverzifikaci dodávek, dekarbonizaci a snížení spotřeby energie je evropská ekonomika nyní v lepší pozici, aby tento šok zvládla.
"Konflikt na Blízkém východě vyvolal obrovský energetický šok, který představuje pro Evropu další zkoušku v již tak nestabilním geopolitickém a obchodním prostředí," uvedl eurokomisař pro ekonomiku Valdis Dombrovskis. Evropská unie se podle něj musí poučit z minulých krizí tím, že zachová dočasnou a cílenou fiskální podporu a bude dále snižovat svou závislost na dovážených fosilních palivech. "Evropa by měla jednat jednotně a odhodlaně, urychlit reformy, odstranit překážky bránící růstu a zajistit zdravé veřejné finance," dodal.
Hlavní riziko spojené s prognózou se týká trvání konfliktu na Blízkém východě a jeho dopadů na světové energetické trhy. Vzhledem k neobvykle vysoké míře nejistoty - a zužujícímu se prostoru pro rychlou normalizaci dodávek - je základní prognóza ve více než 200stránkové zprávě nově doplněna alternativním scénářem, který počítá s delšími narušeními.
V tomto scénáři se počítá s tím, že ceny energií budou výrazně vyšší, než dnes předpokládají trhy. Vrcholu by dosáhly koncem roku 2026 a teprve během roku 2027 by začaly postupně klesat k původně očekávaným úrovním. Za těchto okolností by inflace neklesala a hospodářská aktivita by se v roce 2027 neobnovila tak, jak předpokládá základní prognóza. Vyšší ceny by navíc mohly vést domácnosti i firmy k výraznějšímu omezení spotřeby a investic.
Evropská komise každoročně zveřejňuje dvě komplexní prognózy (jarní a podzimní), které pokrývají širokou škálu ekonomických ukazatelů pro všechny členské státy EU, kandidátské země, země Evropského sdružení volného obchodu (ESVO) a další významné vyspělé a rozvíjející se tržní ekonomiky. Podzimní ekonomická prognóza bude představena letos v listopadu.