Inflační tlaky v evropské ekonomice nabírají na obrátkách, což potvrdila dubnová harmonizovaná data zveřejněná Eurostatem. V EU vzrostla meziroční inflace z březnových 2,8 % na 3,2 %, tedy na nejvyšší hodnotu od prosince 2023. Hlavním důvodem jsou dražší pohonné hmoty, které reagují na vyšší ceny ropy na světových trzích v důsledku protahujícího se konfliktu na Blízkém východě.
Mezi jednotlivými členskými státy, však panují zásadní rozdíly. Nejvyšší inflaci hlásí Rumunsko s dubnovým meziročním tempem 9,5 %, následované Bulharskem (6,0 %) a Chorvatskem (5,4 %). Nejnižší cenové tlaky naopak reportuje Švédsko (0,5 %) a Dánsko (1,2 %). Třetí nejnižší inflace byla v dubnu v Česku, kde došlo k nárůstu z meziročních 1,5 % na 2,1 %.
Tuzemská inflace patří k nejnižším v Evropě díky dobré startovací pozici při příchodu energetického šoku z Blízkého východu. Celková inflace byla – za přispění převedení poplatku za obnovitelné zdroje na stát – ještě v únoru nejnižší za poslední dekádu. Cenové tlaky navíc od začátku roku tlumí příznivý vývoj cen potravin – v dubnu zlevnily potraviny meziročně o 1,6 %, tedy druhým nejrychlejším tempem v Evropské unii.
Opačným směrem působí zejména ceny pohonných hmot a stále silné doma vyrobené cenové tlaky. Jádrová inflace patří v rámci EU k těm rychleji rostoucím a v dubnu vzrostla na 3,0 %, kde byla naposledy v srpnu minulého roku. Obdobný obrázek je také při pohledu na vývoj cen služeb, u kterých dochází v posledních dvou měsících k postupnému nárůstu ze 4,4 % na 4,6 %.
Právě vývoj domácích cenových tlaků, tedy průsak prvotního energetického šoku do širšího cenového okruhu v ekonomice, bude rozhodující pro další vývoj měnové politiky ČNB. Bankovní rada prozatím volí vyčkávací přístup a stabilitu úrokových sazeb. Čím déle se však konflikt na Blízkém východě potrvá a čím déle zůstanou ceny energií vysoké, tím vyšší bude pravděpodobnost, že centrální banka nakonec bude muset sáhnout ke zvýšení úrokových sazeb.
TRHY
Koruna
Koruna zůstává přikována na dohled hranice 24,30 EUR/CZK, kde vyčkává na nové impulzy. Spekulace o brzkém ukončení konfliktu na Blízkém východě zatím nechávají tuzemskou měnu v klidu a realizovaná volatilita tak nadále setrvává na historicky velmi nízkých úrovních. Do konce týdne je již tuzemský makro kalendář prázdný, proto nečekáme výraznější pohyby.
Eurodolar
Spekulace na to, že by – slovy amerického prezidenta Donalda Trumpa – mohlo velmi rychle dojít k dohodě s Íránem, poslaly ceny ropy zhruba o 5 % níže a eurodolar o 0,3 % výše. Spekulace na ukončení konfliktu podpořila i skutečnost, že Hormuzem proplulo včera několik čínských tankerů.
Nicméně zisky eurodolaru byly omezeny relativně jestřábím zápisem z posledního zasedání Fedu, kde většina centrálních bankéřů již opustila úvahy o snižování sazeb a přišlo spíše varování z druhé strany.
Dnes se do hry opět dostanou makro data v podobě indexu podnikatelských nálad, přičemž my se obáváme vývoje podnikatelského sentimentu v eurozóně. Ten, pokud by se dále zhoršil a kompozitní index PMI propadne hlouběji pod 50 bodů, tak to bude znamenat, že eurozóna opravdu čelí stagflaci, což není něco, co by euro mohlo ocenit.