Na ziskovosti se podepsal vývoj cen elektřiny a započtení jednorázových položek do zisku. Podle Martina Nováka, finančního ředitele Skupiny ale nehrozí riziko, že by kvůli nim byla nějak ohrožena příští ziskovost energetické společnosti. Firmě se daří naplňovat strategickou ambicí - zvyšovat EBITDA divize Rozvoj. Za rok 2016 činil EBITDA částí, za které odpovídá tým Rozvoj, tedy distribuce, prodej a výroba – nová energetika, celkem 21,5 miliardy korun. Co se týká změn dividendového výplatního pomru, nemůže nyní ČEZ podle Nováka komentovat dividendový poměr, pokud by byla na stole varianta dostavby jaderných zařízení z vlastních zdrojů.
„Konkrétní výši dividendy budeme navrhovat na jaře příštího roku," řekl Martin Novák.
Patria.cz: Jak hodnotíte výsledky hospodaření Skupiny za 3. čtvrtletí 2017 z pohledu nárůstu čistého zisku, ale poklesu EBITDA?
Meziroční pokles EBITDA činil 2,7 miliardy korun, tedy 6 procent a kdybych měl říct jednu věc, kvůli které k tomu došlo, tak je to pokles cen elektřiny. Ten činil zhruba 3,1 miliardy korun. Ve výrobě pak byly další dva výrazné faktory, které výsledky ovlivnily, ale navzájem se víceméně vyrušily. Nárůst výroby z jaderných zdrojů ve výši 1,2 miliardy korun nám pomohl ve srovnání s rokem 2016, měli jsme mnohem větší výrobu a jaderné zdroje už prakticky jedou bez problémů. Naopak dodatečné náklady na nákup emisních povolenek byly 1,3 miliardy korun, protože nám končí derogace, to znamená, že dostáváme méně a méně povolenek zdarma a více jich musíme kupovat.
Negativně působí nižší marže v prodeji v zahraničí, což je více než kompenzováno produkcí elektřiny z obnovitelných zdrojů, hlavně v Rumunsku. Tam jsme v roce 2016 zažívali odpojování našich zdrojů ze sítě z důvodů udržení stability sítě, a to je pryč. Pomohl nám i náběh našich obnovitelných zdrojů v Německu.
V čistém zisku jsme meziročně zaznamenali nárůst o 13 procent. Hlavním důvodem růstu čistého zisku i přes negativní vliv EBITDA, který se do čistého zisku promítá, bylo započítání jednorázových položek, které jsme měli v roce 2017, ale ne v roce 2016. Nejvýznamnější položkou, a to ve výši 4,6 miliardy korun, byl zisk z prodeje akcií MOLu a prodej bytového fondu v pražské Písnici, který přinesl více než jednu miliardu korun. Tyto dvě položky pomohly více než odvrátit trend poklesu a vedly k nárůstu čistého zisku.
Patria.cz: Není nyní kvůli jednorázovým ziskovým položkám vystaven riziku poklesu ziskovosti?
Nevnímáme to tak. Z hlediska nákladovosti vstupních komodit nevidíme zásadní problém, protože jejich cena téměř neroste. U jaderného paliva nevidíme nárůst, u černého uhlí sice ano, ale tam je to pro Skupinu , řekl bych, téměř jedno, protože černouhelných elektráren má Skupina málo (Dětmarovice a dvě polské elektrárny, z toho jedna má tzv. kompenzační schéma s polskou vládou) a drtivou část uhlí, kterou používáme v našich hnědouhelných elektrárnách, máme z vlastních zdrojů. Na druhou stranu růst ceny černého uhlí je příznivým faktorem pro růst ceny elektřiny. Do budoucna to vnímáme pozitivně, právě kvůli růstu ceny elektřiny. Stejně tak to působí příznivě i pro plynové elektrárny.
Patria.cz: Strategickou ambicí je zvýšit zisk EBITDA divize Rozvoj. Daří se to?
Daří, jde samozřejmě zvláště o energetické služby ESCO a výrobní zdroje v nové energetice, protože distribuce má ze své podstaty regulaci, regulovaný tarif a není reálný zásadní nárůst ziskovosti na relativně stabilním trhu. Pokud bychom uskutečnili nějakou akvizici distribuční sítě, pak ano, ale zatím to na to nevypadá. Takže ano, růstová je divize Rozvoj, hlavně ve službách pro energetické zákazníky Skupiny . Segment výroba – nová energetika stoupla meziročně o 40 procent a EBITDA v tomto segmentu o miliardu korun na 3,4 miliardy. Čísla speciálně za ESCO segment po kvartálech nereportujeme. Vloni jsme v ESCO měli tržby přes 3 miliardy korun a EBITDA 243 milionů a letos tam bude opět významný nárůst.
Patria.cz: Jaká jsou konkrétní čísla?
Za rok 2016 činil EBITDA částí, za které odpovídá tým Rozvoj, tedy distribuce, prodej a výroba – nová energetika, celkem 21,5 miliardy korun.
Patria.cz: V letošním roce došlo k akvizici skupiny Elevion, s jakými penězi počítá ještě Skupina v rámci akvizic v divizi obnovitelných zdrojů?
Nedíváme se tuto problematiku podle toho, kolik máme peněz na akvizice, ale spíš bych řekl, že když se najde dobrá nákupní příležitost v tomto segmentu, finanční prostředky najdeme. U těch „ESCO“ firem to ale není většinou o velkých penězích, výjimkou je právě Elevion, který byl velkou firmou. Většinou je trh podstatně fragmentovanější a příležitosti jsou menší a společnosti, které kupujeme, nejsou tak velké. Co se týká obnovitelných zdrojů, nakoupili jsme v Německu hodně přes 100 MW obnovitelných zdrojů, které se podařilo nakoupit za opravdu rozumné ceny, teď se věnujeme spíše developmentu.
Patria.cz: Má Skupina v této chvíli nějaký projekt, který by chtěla koupit?
Obecně se díváme na mnoho projektů v segmentu obnovitelných zdrojů v Německu a ve Francii. Jedná se rovněž o parky ve fázi developmentu, tedy takové, kdy zařízení ještě nemusí stát, ale je ve fázi přípravy a plánování výstavby. Dokud to ale není hotovo, tak to nechceme komentovat, abychom třeba někomu neporadili…
Patria.cz: Jaké jsou vaše prognózy vývoje cen vstupních komodit a ceny elektřiny?
Nejlepší prognózou je, jak investorům říkám, podívat se na forwardové křivky cen komodit. Tam snadno uvidí, kolik stojí elektřina na tři roky dopředu, a to se týká i řady jiných komodit. Je extrémně těžké odhadnout, kam například cena elektřiny půjde. Ještě před rokem analýzy tvrdily, že se cena elektřiny nebude zvyšovat nad 30 EUR/MWh a najednou se to změnilo, protože se změnila poptávka po černém uhlí.
Takže i kvůli tomu se striktně držíme naší zajišťovací politiky a prodáváme elektřinu na tři roky dopředu. Jednak proto, že ten objem je veliký a neprodáte ho za den všechen najednou, a jednak proto, že nám to umožňuje zajistit se proti riziku změny ceny elektřiny. Firma naší velikosti by se měla spíše připravit na to, že musí být schopná zajistit své finanční potřeby, ať jsou ceny jakékoliv, a tomu nastavit strategii zajištění. Naše strategie je velmi podobná německým energetikám.
Patria.cz: Jak se nyní dívá na dostavbu jaderných zařízení v tuzemsku?
Zásadně držíme dlouhodobě stejný názor k dostavbě jaderných bloků v České republice. A ten názor je odvislý od čísel. Čísla jasně říkají, že výstavba jaderného projektu dnes, bez garancí nebo ingerencí státu, není prakticky možná. Zlomová cena, za kterou bychom takové zařízení postavili, totiž neodpovídá ani aktuálnímu růstu ceny elektřiny na úrovni 38 EUR/MWh. Na světě není žádný projekt, který by se začal stavět v posledních letech a neměl nějakou ingerenci státu.
A to buď garanci za úvěry, nebo za projekt, či stoprocentní státní vlastnictví entity, která staví jaderné zařízení, nebo Contract for difference, tedy smluvně ošetřenou výkupní cenu elektřiny po spuštění projektu. Často to ale bývá úplně všechno dohromady. Vládní výbor pro jadernou energetiku se tomu proto věnuje z pozice hlavního akcionáře, ale i z pozice strategie státu. V současné době probíhají analýzy.
Patria.cz: Pokud by došlo k variantě, že by musel financovat dostavbu jaderných elektráren v ČR ze svých zdrojů, změnilo by to nějak pozici akcionářů, co do výplatního poměru pro dividendu?
Tato varianta by musela zahrnovat řadu podmínek, které jsem zmiňoval dříve. V nich by muselo být jasně řečeno, jak chce stát dostavět jaderná zařízení, jaká je expozice v těchto projektech a jak bude probíhat financování. A to všechno by se promítlo do dividendové politiky. Nyní je proto předčasné cokoliv hodnotit, protože žádnou variantu nemáme na stole.
Patria.cz: Rozumím tomu dobře, že se zatím akcionáři nemusejí obávat změny dividendového výplatního poměru?
Je samozřejmě ještě brzo komentovat dividendu za rok 2017. Stávající výplatní poměr je široce koncipovaný, je to 60 – 100 procent čistého zisku. A říkali jsme, že by nám měl vydržet déle než jeden rok. První rok máme za sebou, takže uvidíme, jak to bude dál. Konkrétní výši dividendy budeme navrhovat na jaře příštího roku.
Patria.cz: Hodně sledované jsou také aktivity na Balkáně. Jak vypadá nyní prodej distribuce v Bulharsku?
Naše aktiva na Balkáně zahrnují Rumunsko, Bulharsko a Turecko. Rumunská aktiva nyní fungují vcelku dobře, jsou tam stabilní regulatorní podmínky. Je to běžný trh s elektřinou, je tam umístěna i největší větrná farma . V Bulharsku prodej aktiv běží, není to tak, že jsme nuceni je prodat, ale testujeme trh a uvidíme určitě do konce roku, zda aktiva prodáme nebo ne. A Turecko. Pravdou je, že už dlouhou dobu probíhají debaty s různými zájemci o naše aktiva v zemi, ale zatím se nejedná o žádný oficiální proces prodeje a ani debaty zatím nedospěly k žádnému východisku. Pokud by ale přišla skvělá nabídka, rozhodně jí neodmítneme.
Ing. Ing. Martin Novák vystudoval VŠE v Praze, fakultu mezinárodních vztahů. Absolvoval také Executive Master of Business Administration Program (MBA) na KATZ School of Business, University of Pittsburgh se zaměřením na energetiku. Svou kariéru začal jako daňový poradce v Price Waterhouse v roce 1994. Odtud přešel do České rafinérské, kde pracoval v letech 1996 - 2001. Následujících 5 let působil ve společnostech Conoco v Houstonu, ConocoPhillips v Londýně a ConocoPhillips v Praze.
Ve Skupině ČEZ působí od roku 2006. Od 1. ledna 2008 je ředitelem divize finance Skupiny ČEZ a od října 2011 i místopředsedou představenstva ČEZ, a. s.