Budapešť 29. května (ČTK/The Wall Street Journal) - Když Tamás Bencze loni v létě roztrhl obálku s výpisem splátek hypotečního úvěru, nestačil se divit. Během dvou měsíců se výše splátky za jeho třípokojový byt zvýšila o deset procent, a to jen proto, že si dostatečně neuvědomil rizika, když si vyřizoval hypotéku v cizí měně. Lidí, jako je on, ale žije ve východní Evropě dost.
"Manželka se podívala na výpis a zeptala se: 'Co se děje?'," vysvětluje v listu The Wall Street Journal Bencze.
Lidé jako je Bencze přistoupili na riskantní hru a spálili se. Protože v Maďarsku, kde Bencze žije, jsou mnohem vyšší úrokové sazby než třeba v eurozóně, někteří lidé se nechali zlákat vidinou značných úspor. To se může vyplatit, problém ale nastává, když se nevýhodně pohnou směnné kurzy. Právě to Bencze poznal.
Finanční strategie, kterou zvolil, tedy vypůjčit si v zemi s nízkými úroky a peníze použít v zemi s vyššími sazbami, je většinou hra pro spekulanty a hedgeové fondy. Manévr je v branži známý jako "carry trade" a v poslední době je velmi rozšířený.
Na svou vlastní verzi "carry trade" ve východní Evropě vsadilo mnoho lidí a všichni doufají, že právě jim se riziko vyhne. Půjčují si hlavně v eurech a švýcarských francích. Češi jsou ale podobných lákadel ušetřeni. Základní úrok je v Česku nejnižší v Evropské unii, takže není důvod podstupovat tuto zkoušku.
Málokdo z těchto lidí tuší, jak velké riziko podstupuje. Maďarská centrální banka loni zaznamenala enormní nárůst zájmu o hypotéky v cizí měně, že se rozhodla vydat varování. Příliš to ale nepomohlo, a tak letos v lednu nechala udělat průzkum na reprezentativním vzorku 1000 lidí, kteří si hypotéku v cizí měně vzali. Výsledek? Katastrofa, přiznává banka.
"Hodně těch lidí nemá ani ponětí, co se může stát," podotýká Tamás Kalman z centrální banky. Ještě dál zašlo Polsko, které loni v červenci rovnou vydalo pokyn, kterým ztížilo přidělování úvěrů v cizí měně. Zatímco ještě před pár lety neměl v Polsku hypotéku v cizí měně skoro nikdo, teď už ji má asi třetina těch, co nějakou hypotéku splácejí. Ještě horší je to v Pobaltí a na jihu Evropy, v Bulharsku a Rumunsku.
"Každý je tak trochu hazardér," přiznává Bencze, který se živí jako finanční analytik. Tvrdí ale, že za to riziko mu to stojí. Hypotéku si vzal ve švýcarských francích a díky nízkým úrokům ve Švýcarsku platí z hypotéky úrok 5,75 procenta. Pokud by ji měl v domácí měně, tedy ve forintech, úroky by se vyšplhaly na 14 procent.
Maďarům se ale nelze divit. Vlastnictví domů či bytu má v této zemi velkou tradici, a to i z dob komunismu. Po revoluci, když se majetek převáděl do osobního vlastnictví, úřady často dotovaly půjčky, aby umožnily převody a nezpůsobily lidem velkou finanční újmu. Později si to ale nemohly dovolit, a tak nastoupily banky s nápadem, že si lidé mohou půjčit i v cizí měně. A řada z nich poslechla.
Vlády se ale takového přístupu obávají; podobné důvody totiž před deseti lety stály za pádem asijských ekonomik, který ovlivnil i zbytek světa. I na začátku asijské krize totiž stály nepovedené "carry trades", kterých hojně využívaly velké korporace i banky.