Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Kolik stojí život, svoboda …

Kolik stojí život, svoboda …

8.10.2007 11:15

Týdeník EURO přinesl před časem zamyšlení Václava Klause nad tématem diskontování v oblasti ekologických studií. Článek se pohybuje v rovině upozornění na (jen) některá úskalí diskontování a na vyzdvihnutí toho, že i malý rozdíl v diskontní sazbě může způsobit velké rozdíly ve výstupech a závěrech jednotlivých studií. Zároveň se snaží ukázat na, podle autora zřejmě důležitou, roli ekonomie a ekonomů v rozhodování o globální změně klimatu. I v rámci technické diskuse o diskontní sazbě se pak do článku vešlo i téma elitářství vs. trh. Dovolím si zde prezentovat v některých aspektech alternativní názor na věc.

Problematika ekologických studií je problematikou tzv. cost-benefit analýz (CBA). Jejich jádrem je (i) odhad nákladů a výnosů-benefitů a (ii) jejich převod na současnou hodnotu (oním diskontováním). Pokud pak současná hodnota benefitů převýší současnou hodnotu nákladů, projekt má ekonomické opodstatnění a naopak. Tento jednoduchý princip je ale při uvedení do praxe složitý:

1.Náklady a benefity:

Zatímco odhad nákladů bývá jednodušší, odhad benefitů je obvykle více vodě, protože pro ně často neexistuje trh (čistá voda, čistý vzduch, les za domem, více volného času …). Jejich převod do peněžních jednotek je tak založen např. na dotazníkových konceptech jako je „ochota zaplatit“ za určitou kvalitu. Slabé stránky toho přístupu jsou tak zejména (i) výběr vzorku, na kterém jsou preference zkoumány (venkov, město, věk, zaměstnání …) a zejména (ii) formulace a porozumění otázkám a zarámování problému (např. „suché“ otázky, které nevedou k zamyšlení nad tím, zda např. bude poškození zdraví bezbolestné, či bolestivé, budu postižení muset kupovat drahé léky, budou nemocny jejich děti ...)

S uvedeními omezeními je v tak v komplexních studiích v podstatě garantováno, že to, co z hlediska nákladů a benefitů spočítáme, je špatně, respektive, že to neříká nic o skutečných preferencích (ty se navíc den ze dne mění). Řešit pak, jak tyto odhady diskontovat na současnou hodnotu je už někdy hraní si s prázdnými čísly. Přesto:

2.Diskontování:

Svůj majetek můžeme buď projíst, nebo investovat a jíst více v budoucnu. Současná návratnost na trhu investičních příležitostí (pro každou úroveň rizika) odpovídá naší současné úrovni spoření – ochoty jíst méně dnes, než za rok (omluvte to velké zjednodušení). Pokud by se naše úspory měly přelít do jiných projektů (např. ekologických), musí tyto podle suché a velmi zjednodušené teorie vynášet (opět při dané úrovni rizika) stejně, jako jejich současné tržní alternativy. Posouzení eko-projektů se tak většinou odvíjí na základě odhadu jejich čisté současné hodnoty NPV (diskontování nákladů a benefitů vhodnými sazbami). Pokud je NPV větší než 0 (současná hodnota benefitů je větší než nákladů), má ekonomický smysl ho udělat a naopak.

Čím větší pak je diskontní sazba, tím menší význam mají peněžní toky ve vzdálené budoucnosti (více si ceníme současné spotřeby). U ekologických projektů jsou to tedy zejména benefity, které jsou takto penalizovány (jejich těžiště – durace, je obvykle více posunuta do budoucna). Přitom, čistě na základě jednoduché teorie, by při rizikovosti (nejistotě) ekologických projektů (bez dalšího zvažování jejich specifik) byla na místě diskontní sazba odpovídající ne málo rizikovým instrumentům, ale např. akciím, či dokonce private equity investicím. Tj. cca 10% a výše. Zajímavé je, že tento argument nikdo ze zanícených odpůrců zelené regulace nepoužívá.

Ale i relativně malé diskontní sazby (tj. brané obvykle z trhu vládních dluhopisů) díky zmiňované velké duraci benefitů posílají lehce NPV těchto projektů do červených čísel. Argument pro používání tržních sazeb po celé diskontované období ale naráží na to, že (i) budeme na trhu těžko hledat sazbu např. pro 100-leté diskontování, (ii) alespoň někteří z nás cítí, že ekologické projekty NEJSOU PROJEKTY STANDARDNÍ z pohledu jejich přínosů a (iii) v je dobře zdokumentováno tzv. HYPERBOLICKÉ DISKONTOVÁNÍ.

Řešením může tudíž být použití tržních sazeb pro pár let, či desetiletí a poté postupně menší a menší sazby. Tento postup není umělou (či elitářskou – viz zmíněný článek) konstrukcí s cílem zachránit eko-projekty, ale je v souladu s tím, co implikuje ono hyperbolické diskontování. Je totiž dobře empiricky zdokumentováno, že jednotlivci někdy přiřazují vyšší meziroční (!) diskontní sazby blízkému období ve srovnání se vzdálenou budoucností. Tento typ časově nekonzistentního diskontování, respektive toto chování populace, ale přirozeně není v souladu s neoklasickým přístupem k ekonomii, na středněproudé modely ho nelze rozumně napasovat. Nicméně z technického hlediska opřeného o studie chování lidí nelze jednoznačně tvrdit, že je v pořádku používat tržní sazby od času t do nekonečna (navíc ani takové pozorovat nemůžeme). Bohužel, tento fakt např. i ve zmiňovaném článku v týdenníku EURO úplně chybí.

I použití hyperbolického diskontování ale může být nepřesné, respektive použití celého NPV přístupu). Např. nutnost regulace zaměřené na životní prostředí je, pokud chceme být důslední, nutno posuzovat ne z hlediska NPV, ale z hlediska OPCÍ (jejich aplikace na reálné projekty). Bez zabíhání do detailů – o této problematice je namístě spíše přemýšlet v rámci toho, jakých opcí se zbavujeme, když bychom nevěnovali pozornost narůstajícímu znečištění vs. jaké opce tím získáváme. Jsem osobně přesvědčen, že s tímto kompletním přístupem by z tohoto vyšly ekologické projekty velice dobře.

3.Závěr:

Výše uvedené krátce shrnuje technické problémy a někdy argumenty proti používání CBA u některých druhů projektů. Druhý typ protiargumentů, který je vážnější, je založen na morálních a sociálních základech – nesmyslnosti a škodlivosti snahy snažit se přidělit nominální hodnoty věcem, jako jsou lidské životy a smrt, svoboda, či hrubé znečišťování životního prostředí. To samé pak následně platí o tom uvažovat o těchto tématech jako o běžném investičním problému (nakolik jsme ochotni se jich vzdát výměnou za současnou vyšší spotřebu).

Diskuse kolem relevance CBA tak není diskusí o tom, zda při rozhodování potřebujeme více informací, pokud možno kvantifikovaných – odpověď je samozřejmě ano. Je o tom, zda JE MOŽNÉ TYTO INFORMACE ZÍSKAT a zda jen tento pokus sám o sobě NEMÁ NEGATIVNÍ DŮSLEDKY. Jinak řečeno, bavíme se o cost-benefit analýze samotné CBA – o tom, kde udělat čáru. Proč např. nedělat CBA na téma svoboda vs. bezpečnost, upuštění od minimálních rychlostí ve městech, atd. Technicky to jistě proveditelné je, budeme se dokonce moci dlouze a ekonomicky „fundovaně“ bavit o vhodné diskontní sazbě (my ekonomové si najdeme svůj raison d'etre) a výstup bude směšný. A hlavně přibude lidí, kteří si zkrácený závěr studie přečtou v novinách a nabudou dojmu, že skutečně vše je na prodej a budou se podle toho chovat.

Hlavním bodem, kde nesouhlasím se závěry zmiňovaného článku, tedy není výběr, respektive diskuse kolem diskontní sazby (ignorování jevu hyperbolického diskontování a hlavně nedůsledností NPV přístupu samotného), ale role ekonomie a ekonomů ve zmiňovaných problémech. Nemyslím, že jako ekonomové k tomu máme mnoho co říci nad rámec upozornění na hlavní, relativně dobře kvantifikovatelná pozitiva a negativa projektů, na to všechno, co kvantifikovat nemá smysl, hlavní ekonomické a finanční nejistoty, možné opomenuté vazby, atd. To nejhorší, co můžeme dělat, je předstírat, že naše studie poskytují kompletní odpovědi na složité otázky a schovávat se za rádoby odborné diskuse.

Detailnější pohled na uvedenou problematiku naleznete v zítřejším článku: "Kolik stojí život, svoboda – trochu více do detailu I."


Reklama
Nově na Patria.cz - obchodní signály na forexu podle technických indikátorů ADX, Williams R% a klouzavých průměrů!
Váš názor
  • Dobrý článek
    12.10.2007 17:29

    Konečně rozumný článek, který pomůže oddémonizovat ekonomy v diskuzi o ekologických záležitostech. V.K. je politik a nemůžeme mu vyčítat jeho zjednodušující model chování resp. argumentace. Je ale dobré odlišit politiku od skutečných ekonomie. Pooh
    Pooh
  •  
    12.10.2007 10:31

    Souhlasím s textem, opomenutí hybrbolického diskontování ze strany Václava Klause je naprosto zásadní problém. Nevím, ale domnívám se, že mu o něm ještě nikdo nic neřekl.
    Honza
    • předpoklad konstantních přínosů v čase
      12.10.2007 12:59

      Nejsem si uplně jist, zda autoři předpokládají konstantní přínosy a náklady v čase. Stačí aby přínosy ekologických projektů rostly rychlejším tempem(což nemusí být úplně nerealné), než (i) použitá diskontní sazba a (ii) rychleji než náklady, vysledek bude vždy hovořit ve prospěch ekol. projektů.
  • NPV, CBA
    8.10.2007 12:11

    velmi zajimava polemika a myslim, ze zcela na miste. Cetl jsem i clanek od V.K. a zda se mi opravdu , ze jeho pohled je velmi, velmi zjednodusujici. Samozrejme mu ale rozumim resp. akceptuji jeho "ekonomicko - matematicky" pristup , pokud se na tyto tezko vycislitelne deje diva pouze pres cisla ......Na autora: je mozne se nekde vice docist o aplikaci OPCI na realne projekty, jak to zminujete? Diky
    MilHann
    • Re: NPV, CBA
      9.10.2007 11:57

      Dobrý den, doporučuji začít s reálnými opcemi u damodarana (http://pages.stern.nyu.edu/~adamodar/), poté doporučuji pokračovat u Pablo Fernandeze (nektere jeho studie se daji vyhledat na webu).
      Jiří Soustružník
Aktuální komentáře
20.7.2017
19:06Jak pokračuje „extinkce“ jednoho velkého akciového druhu?
17:45„Dluhopisový král“ se obává, že centrální banky zatáhnou svět do recese
17:10Praha udržela zisky. ČEZ vyhrál boj o hranici 400 Kč za akcii, Unipetrol 300 Kč neudržel
16:43Euro posiluje k dolaru i koruně, přestože ECB vše pouze odložila na podzim  
15:30Draghi se snažil nedat euru důvod k dalším ziskům. Zatím neúspěšně
15:01ECB před letní pauzou nepřekvapila. Sazby ani nákupy aktiv nemění
11:48Koruna se podívala pod 26 Kč za euro, poprvé od listopadu 2013
11:41Japonská centrální banka znovu posunula dosažení inflačního cíle
11:09Volvu se daří. Chce znovu uspět v Americe a sází na Čínu
10:50Jak je to letos s "trhem extrémů"?
10:33Dolar má ráno navrch nad eurem i jenem. BoJ mu pomohla, teď je na řadě ECB  
9:16Rozbřesk: Co čekat od dnešního zasedání ECB… A jak může dopadnout na korunu?
8:50Zazelená se dnes Praha přichodem kupujících? Čeká se na ECB  
8:29Akcie v Asii se blíží desetiletým maximům. Aktuálně pomohly tituly energií a těžařů  
6:48Konec endogenní inflace a jeho dopad na obchodované společnosti
19.7.2017
22:01Americké akcie znovu přepisovaly historii
19:06Vsadí „tech" firmy a automobilky na aplikace pro vyhledávání parkovacích míst?
17:21Pražská burza uzavřela bez větších změn, dolů ji táhl ČEZ, vzhůru Erste
17:04Summary: ASML rostly tržby, Volvo se vrací zpět na zem
16:33Akcie, před níž bledne i Tesla

Související komentáře
    Nejčtenější zprávy dne
    Nejčtenější zprávy týdne
    Nejdiskutovanější zprávy týdne
    Denní kalendář hlavních událostí
    ČasUdálost
    JP - Jednání BoJ, základní sazba
    9:00CZ - PPI, y/y
    10:30UK - Maloobchodní tržby bez PHM, m/m
    13:45EMU - Jednání ECB, základní sazba
    14:30USA - Index filadelfského Fedu
    14:30USA - Nové žádosti o dávky v nezam.