Fotbalisté Rakouska, které v bojích o mistrovství světa vede trenér Karel Brückner, porazili v sobotu na úvod kvalifikace Francouze 3:1. Příznivci rakouského mužstva to dokázali ocenit - tribunami vyprodané vídeňské arény prý mnohokrát zaduněl pokřik: "Karel Brückner".
Minulý týden se také jako jedni z mála na trhu radovali akcionáři společnosti . Její akcie silně posílily poté, co společnost oznámila, že v jejím čele stane Paul Polman, bývalý šéf (nynější CEO Patrick Cescau půjde do důchodu na konci roku 2008). Nevím, zda na trading floors zněl pokřik „Paul Polman“, analytikům a investorům se ale líbí např. to, že Polman v uskutečnil odkup akcií. Čekají také, že se mu v Unileveru podaří čelit narůstajícím cenám vstupů alespoň tak úspěšně, jako se mu to povedlo v .
Uvedené zprávy mají společného to, jaký význam při výkonu mužstva (ať v doslovně, či mírně přeneseně) je přisuzován tomu, kdo stojí v jeho čele. Má ale trenér, či CEO skutečně na svůj tým, či firmu tak velký vliv, nebo jde je o budování mýtů a pohádek, které máme tak rádi (a ještě radši je mají ti CEOs, kteří jen z nich žijí)? Za zajímavou v této souvislosti považuji studii „Replacement of Executives and Corporate Culture“ (Braendle, 2005). Ta se dívá právě na vliv výměny trenéra na výkon fotbalových mužstev s tím, že dobře odráží i obecný problém vlivu změny v top managementu. Jejím jednoznačným závěrem je to, že změna ve vedení (tj. změna trenéra) po období špatné výkonnosti nemá vliv na výkony mužstva. Potvrzuje tak spíše i tu možnost, že CEO nemá na chod společnosti takový vliv, jak se často předpokládá. Tj. jeho vliv je malý relativně k významu korporátní kultury a s ní spojenými faktory, respektive jeho vliv se v této klíčové oblasti projeví až za dlouho.
Závěry studie pravděpodobně nejsou univerzální a problém zjednodušují. Přesto by měli krotit radost jak akcionářů společnosti , tak rakouských fanoušků. Alespoň do dalšího vítězství.
Pozn.: Autor je externím spolupracovníkem Patrie, jeho názory se nemusí vždy shodovat s názorem společnosti.