Následuje kompletní záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 25. září 2008:
Přítomni: guvernér Z. Tůma, viceguvernér M. Hampl, viceguvernér M. Singer, vrchní ředitel R. Holman, vrchní ředitel P. Řežábek, vrchní ředitel V. Tomšík.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací šesté situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z páté situační zprávy. Nová situační zpráva hodnotila rizika ve vztahu k prognóze v souhrnu jako mírně protiinflační.
Srpnová inflace ve výši 6,5 % byla o 0,3 procentního bodu nižší oproti prognóze. K nižší inflaci v srpnu nejvíce přispěl nižší růst cen potravin a nižší ceny pohonných hmot. Předpoklad o výši dopadů změn nepřímých daní a regulovaných cen se naplňuje. Korigovaná inflace bez pohonných hmot byla naopak ve srovnání s prognózou o 0,2 procentního bodu vyšší. Domácí ekonomický růst byl ve druhém čtvrtletí letošního roku oproti předpokladu prognózy nepatrně nižší, pod prognózou byl i růst mezd v podnikatelském sektoru. Mírně protiinflačním směrem působí rovněž vývoj měnového kurzu, který v průběhu třetího čtvrtletí oproti prognóze v průměru zhodnotil více.
Výhled vývoje v zahraničí je zatížen nejistotou v souvislosti s prohlubující se krizí na světových finančních trzích. Informace dostupné při zpracování situační zprávy naznačují riziko možného protiinflačního působení vnějšího prostředí. Je rovněž možné, že vlivem klesajících světových cen energií dojde ke snížení výhledu domácích regulovaných cen energií. Jako protiinflační byla vyhodnocena rovněž krátkodobá rizika vývoje cen potravin a pohonných hmot.
Po prezentaci situační zprávy bankovní rada přistoupila k diskuzi. Bankovní rada se shodovala, že celková bilance rizik je mírně protiinflační. Informace o prohlubující se krizi na světových finančních trzích znamenají dodatečná rizika oběma směry, která jsou navíc zatížena velkou nejistotou. Nové údaje jsou také vysoce volatilní. Bankovní rada konstatovala, že snížení ekonomického růstu z důvodu zhoršeného výhledu vnější poptávky může být oproti prognóze výraznější.
V souvislosti s předpokládaným budoucím vývojem inflace bylo konstatováno, že inflace se bude vracet ke stávajícímu inflačnímu cíli ve výši 3 %. A dále, že na horizontu měnové politiky se však inflace bude nacházet stále nad středem inflačního cíle ve výši 2 %, který je platný od počátku roku 2010. Zazněl názor, že právě s ohledem na nový inflační cíl by sazby měly zůstat nezměněny. V diskuzi zaznělo, že se základním scénářem prognózy z páté situační zprávy je konzistentní klesající trajektorie sazeb do konce letošního roku a že míra nejistoty prognózy byla vyjádřena alternativním scénářem, se kterým jsou oproti základnímu scénáři konzistentní vyšší sazby a jejich pozdější návrat k nižším hodnotám. Oproti tomu bylo řečeno, že stejně tak se může realita od prognózy odchýlit opačným směrem a dnes se tímto směrem odchyluje.
V diskuzi o rizicích prognózy bylo opakovaně řečeno, že mírně vyšší korigovaná inflace bez pohonných hmot může znamenat proinflační riziko. Opakovaně bylo konstatováno, že vyšší aktuální inflace se může promítnout do inflačních očekávání. Zazněl i názor, že se vysoká inflace do inflačních očekávání již promítla, a proto nedojde ke zpomalení inflace a k rychlému návratu inflace k inflačnímu cíli. Bylo také konstatováno, že není jasné, zda se mzdy budou vyvíjet směrem proinflačním nebo protiinflačním.
Bankovní rada podrobně diskutovala vývoj světové finanční krize a její možné dopady na českou ekonomiku. Bylo uvedeno, že se výrazně snižuje výhled růstu zahraniční poptávky a že se dopady finanční krize bezpochyby projeví i v Evropě. Proto lze očekávat, že růst domácí ekonomiky bude nižší ve srovnání s prognózou. Bylo také řečeno, že zatím v České republice nejsou patrné žádné bezprostřední dopady finanční krize na samotný finanční sektor. Opakovaně bylo řečeno, že není možné očekávat rychlé odeznění důsledků finanční krize pro vývoj zahraniční poptávky. Zazněly i názory, že vývoj ve světě je nejistý a že je obtížné vyhodnotit dopad finanční krize. Bylo přitom poukázáno na výkyvy kurzu dolaru, který je velmi citlivý na nové zprávy o probíhající krizi.
Bankovní rada konstatovala, že aktuální vývoj měnového kurzu je protiinflačním rizikem prognózy. Panovala shoda, že budoucí vývoj kurzu je zatížen velkou nejistotou. Silnější než prognózovaný kurz by mohl být důsledkem přetrvávající role koruny jako „bezpečného přístavu“. Zazněly ale také názory, že po odeznění finanční krize koruna ztratí částečně tuto roli a mohla by oslabit. Bylo také uvedeno, že ECB zřejmě v nejbližších měsících nesníží sazby, a proto by případné snížení sazeb ČNB prohloubilo záporný úrokový diferenciál. V reakci na to by mohl kurz výrazněji oslabit. Naproti tomu však bylo konstatováno, že podobná úroveň úrokového diferenciálu již byla zaznamenána v minulosti bez větších důsledků pro kurz. V diskuzi bylo také připomenuto, že i po tomto případném oslabení by v meziročním vyjádření kurz koruny vykazoval významnou apreciaci.
V diskuzi bylo řečeno, že protiinflační riziko prognózy představuje vývoj cen ropy a potravin. Krátkodobý výhled cen těchto komodit je oproti předpokladu prognózy příznivější. V případě cen potravin tomu nasvědčuje významně vyšší sklizeň ve srovnání s předchozím rokem a očekávaná nižší poptávka po potravinách. Dále bylo uvedeno, že kurz dolaru zmírňuje výkyvy v cenách ropy. Opakovaně zazněl i názor, že výhled cen ropy a potravin je zatížen velkou nejistotou.
Po projednání situační zprávy rozhodla bankovní rada ČNB většinou hlasů ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace nezměněnou na stávající úrovni 3,50 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady: guvernér Tůma, viceguvernér Hampl, vrchní ředitel Holman a vrchní ředitel Tomšík. Dva členové hlasovali pro snížení sazeb o 0,25 procentního bodu: viceguvernér Singer a vrchní ředitel Řežábek.