Evropská unie neodpoví na současnou krizi finančního systému ve stylu amerického záchranného balíku, přistoupí však pravděpodobně ke garanci všech soukromých bankovních vkladů na celém území EU, aby tak podpořila důvěru občanů ve finanční instituce, uvedli pro agenturu CNBC analytici.
K tomuto kroku přistoupilo již minulý měsíc Irsko, které nabídlo plošnou garanci všech depozit v irských bankách, a vyvolalo tím přesun prostředků do svých bank i nevoli sousední Británie.
Ostatní členské státy ho tedy chtě nechtě musely následovat, v čele s Německem, které se zaručilo za všechny soukromé vklady, zatímco jiné státy, jako např. Švédsko uvedlo, že „řešení jiné země představuje problém druhé země“ a žádá přijetí společného postupu a řešení.
Přijetí dalekosáhlejších opatření v rámci celé EU však není příliš pravděpodobné, neboť EU nemá na rozdíl od Spojených států velký federální rozpočet, z něhož by mohla záchranný plán financovat. Carsten Brzeski, analytik EU pro Bank uvedl, že „rozpočet EU je v tomto smyslu naprosto nedostatečný. Představuje 1 procento HDP Unie.“ Z rozpočtu se navíc již tak hradí např. zemědělské dotace či různé projekty na zlepšení infrastruktury v zaostalých zemědělských oblastech atp.
Lídři jednotlivých členských států zatím o jednotném přístupu hodně mluvili, avšak každý z nich se v první řadě soustředí na svou příslušnou zemi, a k žádné akci tak nedošlo. Joaquín Almunia, eurokomisař pro měnové záležitosti, po pondělním setkání ministrů financí uvedl, že „Evropská unie by měla projevit iniciativu a měla by se snažit unii přijetím společných kroků stmelit a posílit, a to co nejdříve. Celková iniciativa by se měla zaměřit na rychlé garantování depozit….Potřebujeme se vyhnout negativním důsledkům unilaterálních rozhodnutí, které už jsme zde také viděli.“
Celkově však lze říci, že hlavní výkonný orgán EU, Evropská komise, byla značně pomalá v přijetí kroků, které by přispěly k řešení krizové situace. Brzeski k tomu dodává, že „akci vidíme spíše na úrovni států, než v Bruselu. Komise je zkrátka pozadu.“ Jednotlivé členské státy začaly jednat samy, bez konzultací či posvěcení postupu ze strany EK, což by se za normálních okolností nestalo. Jak však trhům připomíná i šéf Evropské centrální banky, Jean-Claude Trichet, nacházíme se ve výjimečné situaci. Evropské komisi tak nezbylo než tolerovat rozhodnutí Irska a měla by se nyní zasadit o přijetí alespoň nějaké společné dohody mezi členskými státy.
Nedostatek koordinované odpovědi na finanční krizi ze strany EU se začal odrážet také na společné měně eurozóny: v uplynulých šesti měsících již euro oslabilo vůči dolaru o více než 13 procent. Pokud bude finanční krize i nadále pokračovat, kam až může euro sestoupit?
(Zdroj: CNBC)