Index spotřebitelských cen se v září snížil o 0,2 procenta. Meziroční inflace se zvýšila na 6,6 procenta ze srpnových 6,5 procenta. Mírné zvýšení inflace by mělo být jejím posledním záchvěvem před výrazným snížením v závěru letošního roku a především v roce příštím.
K poklesu cenové hladiny v září přispěly především tradiční sezónní pohyby cen. Ty se týkají zejména cen dovolených nabízených cestovními kancelářemi. Po skončení hlavní turistické sezóny ceny dovolených letos klesly o 14,6 procenta.
V reakci na klesající ceny ropy pokračovalo zlevňování cen pohonných hmot. Ty v září v průměru klesly o 1,7 procenta. A ceny ropy budou klesat dále v obavách z výrazného zpomalení růstu globální ekonomiky. Pokles cen komodit, včetně ropy, je jedním z mála příznivých aspektů současné finanční a hospodářské krize.
Podle očekávání klesly také ceny potravin, konkrétně ovoce a zeleniny. V případě cen potravin je ve hře jiný faktor. Letošní sklizeň by měla být příznivá, a díky ní i ceny obilovin, ovoce, zeleniny a základních potravin.
Jediným inflačním faktorem, který zůstal ve hře jsou spotřební daně u tabáku. Opožděný efekt zvýšení daní dobíhal ještě v září, kdy tabákové výrobky zdražily o dalších 4,6 procenta.
Se začátkem školního roku souvisí skokové zvýšení cen zboží a služeb souvisejících se školkou, školou či univerzitou. Letos v této oblasti ceny v průměru stouply o 3,0 procenta.
Obavy z inflace se nyní dostaly na vedlejší kolej. Za zvýšenou inflací ve světě v posledním roce stály potraviny a komodity. Dobrá úroda a ekonomická krize těmto inflačním faktorům sebraly sílu. V příštím roce také odezní vliv daňové reformy. Zpomalení hospodářského růstu, zvýšení nezaměstnanosti by měly omezit poptávkově taženou mzdovou a cenovou inflaci. V příštím roce by se měla inflace snížit do intervalu 2-3 procenta. Nicméně, bude-li se finanční a ekonomická krize prohlubovat, začne se čím dál tím častěji mluvit o riziku deflace. A kombinace finanční krize, recese a deflace je ničivou kombinací. Japonsko se z ní léčilo celé desetiletí.