Londýn (ČTK) - Eurozóna by měla umožnit problémovým členským zemím Evropské unie ze střední a východní Evropy rychlý přechod na euro, a to i bez plnohodnotného členství. Uvádí se to v důvěrné zprávě Mezinárodního měnového fondu, o které dnes píše list Financial Times.
Evropská komise, která spolu s Evropskou centrální bankou (ECB) posuzuje, zda kandidátská země může přijmout euro, však zprávu MMF bagatelizovala s tím, že jde pouze o interní materiál. ECB zdůraznila, že je zcela nutné, aby byla zachována přísná pravidla pro přijímání nových zemí.
Podle MMF by 16 členů eurozóny mělo uvolnit pravidla pro přijetí tak, aby bylo možné přistoupit k jakémusi polovičnímu členství. To znamená, že by nový člen mohl přejít na euro, i když nesplní daná kritéria, avšak neměl by křeslo v Evropské centrální bance.
"Pro země EU nabízí euroizace velké přínosy z hlediska vyřešení převisu dluhu v zahraničních měnách, odstranění nejistot a obnovení důvěry," uvádí zpráva MMF. Bez "euroizace" by některé země musely dluhy v cizích měnách řešit rozsáhlým snižováním domácích výdajů, což by zvýšilo politický odpor a nestabilitu, dodává zpráva.
Podle listu byla zpráva připravena před měsícem, kdy se MMF, Světová banka a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) neúspěšně snažily podpořit celoevropskou strategii boje proti krizi. Zpráva neuvádí, které země by měly k rychlému přijetí eura přikročit.
"Vypadá to jako interní zpráva, měsíc stará zpráva," řekl mluvčí Evropské komise a dodal, že žádný další komentář k tomu komise nemá. Podle analytiků zřejmě myšlenka rychlé euroizace některých krizí zasažených zemí východní Evropy přestala být aktuální poté, co minulý týden summit zemí G20 schválil ztrojnásobení úvěrové kapacity MMF na 750 miliard dolarů a MMF zřídil novou flexibilní úvěrovou linku.
Země jako Lotyšsko, Litva, Estonsko a Bulharsko navázaly své měny pevně na euro a finanční trhy nyní spekulují, zda budou muset v nynější krizi přikročit k devalvaci. Ta by sice posílila jejich exportní konkurenceschopnost, výrazně by však zvýšila dluhy velkého počtu lidí a firem pořízené v eurech nebo švýcarských francích; to by mohlo ohrozit stabilitu místních bankovních systémů. Přijetí eura by takovou hrozbu odstranilo, avšak mohlo by snížit konkurenceschopnost a zamezit rychlému oživení ekonomik.
Země jako Česká republika, Polsko a Maďarsko mají plovoucí kurzy, které od poloviny loňského roku vůči euru vesměs výrazně oslabily. Zatímco pro Česko to může být výhodné, Maďarsko pokles forintu kvůli jeho vysokému zadlužení v cizích měnách ohrožuje.
Mluvčí ECB uvedl, že postoj banky k této věci je dobře znám. "Plnění kritérií Smlouvy o EU považujeme za nezbytné," řekl mluvčí agentuře Reuters. Prezident ECB Jean-Claude Trichet opakovaně říká, že žádné zkratky k euru neexistují a kandidáti musí plnit všechna kritéria.
Podle nejnovějších odhadů MMF má hrubý domácí produkt bývalých komunistických zemí střední a východní Evropy a Turecka letos klesnout o 2,5 procenta. Loni na podzim přitom fond očekával růst o 4,25 procent. Za posledních šest měsíců MMF slíbil úvěry v objemu více než 60 miliard dolarů pro Maďarsko, Lotyšsko, Rumunsko, Srbsko a Ukrajinu