Bankovní rada Evropské centrální banky čítající 22 členů je rozdělena v názoru, zda má v rámci boje proti nejhorší recesi od druhé světové války začít nakupovat finanční aktiva, a úkol jí neulehčují ani zprávy zdůrazňující jak riziko deflace, tak vyhlídky na zotavení.
Po dlouhých 11 měsících poklesu v dubnu konečně poprvé vzrostl ukazatel ekonomické důvěry, když domácnosti očekávají, že spotřebitelské ceny klesnou poprvé od roku 1990.
Vzhledem k velmi omezenému konsensu uvnitř bankovní rady bude mít prezident ECB na jejím čtvrtečním zasedání těžkou úlohu při hledání společných východisek. Na čtvrtečním zasedání bankovní rady ECB by mohlo dojít k nastavení nejnižší úrokové míry a prodloužení splatnosti bankovních úvěrů. Otázka nákupu aktiv by však mohla zůstat otevřena.
„Smíšená data jen zdůrazňují rozdíly v názorech. Zároveň je však ECB pod tlakem, neboť něco oznámit musí. Ono ‚něco‘ by se tak mohlo scvrknout na nejmenší společný jmenovatel,“ uvedl Laurent Bilke z londýnské Nomura International, který dříve pracoval pro ECB. Bilke v průzkumu pro Bloomberg News spolu s dalšími 45 ekonomy vyslovil názor, že ECB sníží tento týden klíčovou úrokovou sazbu o čtvrtinu bodu na rekordně nízké 1 procento. Průzkum rovněž naznačuje, že na této úrovni by sazba mohla zůstat až do třetího čtvrtletí roku 2010.
Diskuze o tom, zda by ECB měla následovat příkladu Fedu a Bank of England a začít nakupovat aktiva, rozdělila bankovní radu nejméně na tři různé tábory. Protichůdné výroky těchto táboru přinutily Jean-Claude Tricheta, aby členům bankovní rady zakázal oficiální prohlášení na toto téma.
„Jejich komentáře totiž v uplynulých týdnech připomínaly telenovelu,“ prohlásil Tim Foster, který spravuje fondy v hodnotě 9 mld. USD pro londýnskou Fidelity Investment Management. Na jedné straně prohlásil německý člen bankovní rady Axel Weber, že nákup aktiv by měl být posledním útočištěm a že by se ECB měla zaměřit na promazávání bankovního systému pomocí úvěrů. Rovněž varoval, že snížení hlavní sazby pod 1 procento by mohlo narušit peněžní trhy.
Na opačné straně stojí řecký zástupce George Provopoulos spolu s Kypřanem Athanasiosem Orphanidesem, kteří chtějí ponechat možnost dalšího snížení sazeb otevřenou a nákupem aktiv by podle nich mohla ECB bojovat proti deflačním rizikům.
Nezávisle na nich trvá rakouský člen bankovní rady Ewald Nowotny na tom, že nákup aktiv je „citlivou“ otázkou, avšak souhlasí s Weberem na tom, že 1procentní sazba představuje nejnižší možnou úroveň.
Zprávy poskytují munici oběma táborům. Evropská komise oznámila, že se důvěra v ekonomiku za minulý měsíc zvýšila. Odvětví výroby a služeb se snižuje nejpomalejším tempem za šest měsíců a evropský index Dow Jones Stoxx 600 vzrostl v dubnu o 13 procent a umazal tak letošní ztráty.
Zároveň se však v březnu již druhý měsíc v řadě propadalo množství poskytnutých úvěrů společnostem i spotřebitelům v eurozóně a průzkum Evropské komise zjistil, že domácnosti očekávají, že ceny se budou v příštích 12 měsících snižovat.
„Žádný z těchto indikátorů nenaznačuje udržitelné zotavení a obávám se, že to ECB použije jako výmluvu pro to, aby neuskutečnila tak agresivní politiku, jaké by bylo zapotřebí,“ shrnuje James Nixon, ekonom (41 EUR, 3,14%) v Londýně.
Axel Weber i jeho kolegové Juerge Stark a Lorenzo Bini Smaghi se domnívají, že by se ECB měla soustředit na oživení mezibankovního úvěrového trhu, neboť téměř tři čtvrtiny korporátního financování pochází z bankovních úvěrů spíše než z kapitálových trhů.
Julian Callow, hlavní ekonom londýnské (300 GBp, 7,53%) Capital se domnívá, že členové bankovní rady nebudou mít nakonec jinou možnost, než nechat stranou rozdílné názory a dohodnout se. „Ačkoli se na horní palubě lodi bankovní rada dohaduje o jemnějších teologických rozdílech, ledovec deflace se pomalu a neodvratně přibližuje,“ uzavírá Callow.