Přesně za dva týdny je na programu zasedání ECB, na kterém budou centrální bankéři řešit, jak zareagovat na dopady již tři měsíce trvajícího konfliktu na Blízkém východě. Trhy mají vcelku jasno – očekávají zvýšení depozitní sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,25 % a poté další zpřísnění měnově-politických šroubů ve druhém pololetí letošního roku.
Přestože zprávy o možné americko-íránské dohodě se objevují téměř každý den, Hormuzský průliv zůstává uzavřen a ceny komodit v čele s ropou na zvýšených úrovních. I kdyby tak válka skončila zítra, vyšší cenové tlaky se již projeví – ostatně inflace v eurozóně již v dubnu vystoupala na tři procenta. Dobrou zprávou je, že inflační data zatím neukazují na přítomnost sekundárních dopadů energetického šoku, které ale pro další měsíce zůstávají hlavním rizikem.
Zvýšení úrokových sazeb o 25 bazických bodů popravdě zásadním způsobem nezvýší míru restrikce (proti-inflační působení) měnové politiky. K propsání vyšších sazeb navíc dojde až v horizontu jedno až jednoho a půl roku. Ze strany ECB ale půjde o tzv. signalizační hike, který má firmám a domácnostem dát jasně najevo, že centrální banka bere nastalou situaci vážně a inflační riziko nehodlá podcenit. A to i v kontrastu k letům 2022-2023, kdy byla ECB výrazně za křivkou a úrokové sazby zvedala jako poslední z hlavních centrálních bank.
Vpřed hledící ECB ale bude mít v prostředí vysoké nejistoty pravděpodobně své limity. Následné další zvyšování úrokových sazeb, jak s ním kalkuluje eurová peněžní křivka, není dle nás zdaleka jisté. Důležitou roli totiž sehraje nejen rozsah a síla druhotných dopadů do inflace, ale i kondice evropské ekonomiky. Jinými slovy, centrální banka bude balancovat mezi zkrocením cenových tlaků a negativními dopady na růst. Tohle je nelehká situace a náchylná na policy chyby – jako se stalo v roce 2011, kdy ECB zvyšovala sazby do začínající recese.
Rozhodování ECB o sazbách bude pozorně sledovat i Česká národní banka. Ta prozatím volí vyčkávací přístup a preferuje stabilitu úrokových sazeb. Pokud ale ECB svou měnovou politiku zpřísní, půjde o důležitý impuls do její reakční funkce a z našeho pohledu i jeden z argumentů, proč velmi vážně zvažovat scénář vyšších úrokových sazeb..
TRHY
Koruna
Mírné zisky koruny měly jepičí život a její kurz se dnes ráno vrací k hranici 24,30 EUR/CZK. Pohyby na eurokoruně zůstávají minimální a nic na tom nemění ani o něco silnější dolar. Zdá se tak, že česká měna je čím dál více imunní vůči dění v tuzemsku i na hlavních trzích, což odpovídá režimu potlačené volatlity, o kterém jsme podrobněji psali v minulých týdnech.
Eurodolar
USA opět udeřily na vybrané íránské cíle v Hormuzském průlivu což vyhnalo ceny ropy výrazně výše a pomohlo zatlačit eurodolar k hladině 1,16.
Ropa zůstane pro eurodolar tématem, ale důležitá budou i odpolední americká data v podobě spotřebitelských výdajů a deflatoru PCE, což je Fedem sledovaný inflační index. Jeho jádrová složka by měla zrychlit svůj meziroční růst na 3,3 % a dále se tak vzdálit od dvouprocentního inflačního cíle Fedu.