PRAHA (MEDIAFAX) - Větší specializace, méně agresivní marketing a spolupráce místo fúzí a akvizic, tím se bude v budoucnosti vyznačovat farmaceutický průmysl. Vyplývá to série studií společnosti PricewaterhouseCoopers (PwC) nazvané „Farmacie 2020: Jakou cestou se vydat?“ zveřejněných v pondělí.
Podle studie se objem globálního farmaceutického trhu do deseti let zdvojnásobí na 1,3 bilionu dolarů.
Klesne role velkoobchodu – sofistikovanější dodavatelské kanály začnou být efektivnější. „Dodavatelské kanály budoucnosti nebudou odpovědné jen za distribuci léků a služeb, ale budou vytvářet i nové cesty, jimiž bude možné produkty nabízet. Jestliže v současné době jsou vnímány zejména jako významná nákladová položka, v budoucnu budou považovány především za tvůrce výnosů,“ řekla Lenka Mrázová, ředitelka v oddělení Daňových a právních služby společnosti PricewaterhouseCoopers Česká republika.
Přínosy spolupráce mezi farmaceutickými společnostmi převáží potřebu fúzí a akvizic a změní se i
charakter spolupráce farmaceutických společností s dalšími subjekty, jako jsou univerzity, nemocnice, polikliniky, dodavatelé technologií, analytické společnosti či poskytovatelé služeb v oblasti zdravého životního stylu.
Výzkum a vývoj bude mnohem efektivnější – „virtuální pacient“ ušetří náklady. „Model virtuálního člověka by mohl vzniknout novým propojením technologií, které jsou dnes již k dispozici. Vědci na celém světě vyvíjejí modely srdce a dalších orgánů, buněčných i muskuloskeletálních systémů. Tyto modely lze použít pro simulaci fyziologických účinků specifických léčiv na člověka. První společnost již nyní díky virtuální technologii snížila čas potřebný na klinické zkoušky až o 40 procent a zredukovala počet pacientů, které je nutné do procesu zapojit, o dvě třetiny,“ konstatovala Mrázová.
Zmizí masivní prodejní kampaně, zvýší se důraz na specializované léky a léčebné postupy. Vzroste význam role pacienta a plátců zdravotní péče. „S rostoucí nákladností zdravotní péče se její plátci - vlády i soukromé pojišťovny - stanou konečnými rozhodovateli o tom, kolik bude léčba stát, jaké budou poskytnuty náhrady a jaký lék se předepíše. Dosud to jsou farmaceutické společnosti, které po léta určují hodnotu svých produktů a podle toho stanovují jejich ceny. Zatím tak věnují minimum úsilí tomu, aby zjistily, jaká je správná tržní cena,“ uvedla Mrázová.
Pacienti budou podrobeni důslednější kontrole, zda dodržují předepsaný postup léčby a z léčby se důraz přenese na prevenci. „V současné době tvoří výdaje na prevenci pouze tři procenta celkových vydaných prostředků na zdravotní péči v zemích OECD. Přitom podle Světové zdravotnické organizace by bylo možné prevencí předejít 80 procentům infarktů, mozkových mrtvicí a cukrovek a 40 procentům rakovinových onemocnění,“ upozornila Mrázová.
Posílí mezinárodní spolupráce regulátorů. Několik národních a regionálních regulátorů již začalo spolupracovat na bázi výměny dat o bezpečnosti a účinnosti léků. V roce 2020 by však mohl existovat jediný globální regulační systém, řízený národními či federálními agenturami zajišťujícími, že nové postupy léčby naplní potřeby pacienta. Nový systém sníží náklady na právní a regulatorní poradenství.
Rozvíjející se ekonomiky budou pro farmaceutický průmysl atraktivnější. „Do roku 2020 by mohlo sedm velkých rozvíjejících se ekonomik – Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Mexiko, Rusko a Turecko – tvořit pětinu světových tržeb farmaceutického průmyslu. Navíc civilizační nemoci, jimiž trpí vyspělý svět, se do té doby přesunou i do rozvíjejících se ekonomik,“ dodala Mrázová.