Bill Gross ze společnosti Pimco pro CNBC uvedl, že rozvaha Fedu, která nyní dosahuje 2,3 bilionů dolarů, „je mnohem výše, než tomu bylo v minulosti, nicméně pro stabilizaci finančních trhů byl její nárůst nezbytný“. Podle Grosse by nyní nebylo dobré, kdyby Fed začal nakoupená aktiva prodávat, jak navrhují někteří z jeho zástupců. Šlo by o kontroverzní krok, protože „sazby budou pod dost velkým tlakem jen kvůli tomu, že Fed přestane nakupovat“, uvedl s tím, že BoE, BoJ i ECB nyní téměř ve stejnou dobu zmenšují svá kvantitativní uvolňování a bude třeba počkat tři až šest měsíců na to, abychom poznali, co tyto kroky udělají s úvěrovým trhem a ekonomikou.
Podle odhadů společnosti Pimco se jádrová inflace během následujících dvanácti měsíců přiblíží k nule. Inflace tak neznamená problém, protože se v ekonomice nachází mnoho volných zdrojů, zejména na trhu práce. Fed by tak „minimálně v roce 2010“ sazby zvyšovat neměl.
Gross by raději viděl, kdyby pomoc Řecku ze strany Evropy byla „spíše nižší než vyšší“. Rozvahy evropských zemí, které budou Řecku pomáhat, jsou již nyní „kontaminovány garancemi“, ve stejné situace se však nacházejí i Spojené státy. Tato situace povede k rostoucímu riziku spojenému s vládním dluhem v budoucnu. Podle Grosse se Německo a celá Evropa přibližuje nulovému růstu; snižuje se i inflace, což povede k tomu, že ECB nebude zvyšovat sazby.
Vládní dluhopisy se podle Grosse začínají podobat dluhopisům korporátním. Jako typický příklad lze uvést Řecko. U jeho dluhopisů ještě před šesti měsíci záleželo na tom, jak bude vypadat monetární politika; nyní závisejí na riziku této země. U vládních dluhopisů tedy dochází k posunu z oblasti, kde mají největší vliv sazby, do oblasti, kde hraje největší roli finanční zdraví dané země.