Vždy jednou za čas se v ekonomice objeví vývoj, kterému nejdříve špatně rozumíme a považujeme ho za málo relevantní a který poté překvapí vlády, společnosti i domácnosti. Dnes bychom měli věnovat pozornost významnému zhoršení stavu veřejných financí v mnoha rozvinutých ekonomikách. V současnosti je náš pohled na tento problém primárně a nadměrně ovlivněn Řeckem. V budoucnu pochopíme, o co jde – významný posun v rozvinutých ekonomikách s dlouhotrvajícími následky. Aby nás vývoj nezaskočil, měli bychom mít na paměti následujících šest bodů.
Za prvé, na té nejzákladnější úrovni lze to, co zažíváme, nejlépe charakterizovat jako sérii poškození rozvah. V letech 2008 a 2009 musely vlády zasáhnout, aby zabránily zhroucení ekonomiky v oblasti spotřeby, financí a trhu s bydlením. Nyní se svět musí vypořádat s následky toho, jak to vlády provedly. Zadluženost USA se za poslední dva roky zvýšila o dříve nemyslitelných 20 procentních bodů a poměr dluhu k HDP bude v dalších deseti letech i v těch nejlepších scénářích možného vývoje dále růst.
Za druhé, šok, který veřejné finance utrpěly, podkopává relevanci konvečních analytických pohledů. Za příklad lze uvést názor o velkém rozdílu mezi rozvinutými a rozvíjejícími se ekonomikami. Rostoucí počet ekonomik z první skupiny přitom dnes čelí významně horšímu výhledu a větší zranitelnosti než mnoho ekonomik z druhé skupiny.
Za třetí je nutné se ptát, zda se vlády v rozvinutých ekonomikách přizpůsobí. Ony se přizpůsobí, otázkou je, jaká bude povaha této změny, její načasování a následky. Se špatnou dynamikou dluhu se vlády obvykle snaží vypořádat kombinací růstu a ochoty části privátního sektoru držet vládní dluh. V současnosti však budou jednotlivé země čelit těžké volbě týkající se vyšších daní a nižších výdajů. Pokud k nim včas nepřikročí, spektrum možných scénářů se rozšíří o inflační umořování nadměrného dluhu, neschopnost splácet či konfiskaci majetku.
Za čtvrté, vlády mohou ovlivnit rozdělení a užití zdrojů v domácí ekonomice, což je relevantní zejména tehdy, pokud existuje omezená možnost převodu aktivit do zahraničí. Ta dnes kvůli obecné povaze problémů veřejných financí skutečně existuje.
Za páté, mezinárodní dimenze bude nápravu ve fiskální oblasti komplikovat, protože efektivita přizpůsobení je ovlivněna i tím, co dělají ostatní země, nejen ochotou a schopností vlády k zavedení potřebných kroků.
Těchto pět bodů podporuje názor, že šok, který rozvahy utrpěly, je relevantní pro široké spektrum sektorů a trhů. Přesto nyní máme tendenci považovat problém spíše za izolovaný a přechodný. To vede k šestému bodu. Měli bychom očekávat a ne být překvapeni tím, že zpoždění, s jakým pochopíme rozsah problémů, napáchá škody ve veřejném i privátním sektoru. A včasné poznání problému je jednou, ne jedinou z podmínek úspěchu. Musí být následováno správnou reakcí.
Autorem článku je Mohamed El-Erian, výkonný ředitel společnosti Pimco.
(Zdroj: Financial Times)