Kombinace rychlého globálního růstu a ambiciózního snižování nákladů vedly k poklesu kvality, což poškodilo kdysi mocnou značku. Všudypřítomná fanatická šetrnost společnosti Motor byla po mnoho let výhodou jak pro ni, tak pro její zákazníky. Tento japonský výrobce automobilů pravidelně v pracovní době vypínal topení na ubytovnách zaměstnanců a kopírovací stroje označoval informacemi o nákladech na kopii, aby odradil od jejich nadměrného používání. Firemní inženýři spolupracovali s dodavateli s cílem ušetřit náklady, aniž by přitom utrpěla kvalita. Přesto se již v polovině uplynulého desetiletí začal z této ctnosti Toyoty stávat problém.
To uvádějí současní i bývalí manažeři, kteří se pokoušejí pochopit, jak mohla se svou skvělou reputací dokonalosti začít chybovat v tak velkém měřítku – z důvodu technických poruch bylo staženo 8 milionů vozů, americké regulační orgány spojují jejich problémy s 51 úmrtími. K prvním problémům došlo v roce 2006, rok poté, co se prezident společnosti Katsuaki Watanabe chvástal, že na globálních operačních nákladech v předchozích šesti letech ušetřil více než 10 miliard dolarů, a to i přesto, že v předchozích deseti letech došlo k velkému nárůstu ziskovosti a podílu na trhu. Následně začala ještě více naléhat na další snižování nákladů. Žádala například dodavatele, aby navrhli pro vůz střední velikosti Camry sedan součástky, které by byly o 10 % levnější a o 10 % lehčí. Jim Press z vedení podniku v USA varoval své nadřízené v Japonsku, že kvalita vozů jde dolů. Jeho upozornění však nemělo žádný znatelný výsledek.
trvá na tom, že spotřebitele její zaměření na snižování nákladů nepoškozuje. „Není pravdou, že snížením nákladů automaticky snižujete kvalitu,“ říká Jim Wiseman, vice prezident společnosti pro firemní komunikaci v Severní Americe. „Každý výrobce automobilů musí udržovat konkurenceschopnost ve vztahu k ceně.“
To je pravda, ale zřejmě ne s takovou intenzitou, jakou ke snížení nákladů a rychlému růstu přistoupila pod vedením tří po sobě jdoucích prezidentů této společnosti, kterými byli Hiroshi Okuda (1995-1999), Fujio Cho (1999-2005) a Watanabe (2005-2009). Manažerům Toyoty nyní zabere roky, než dají věci po nich zase do pořádku. Společnost podle posledních dat čelila 109 hromadným a 32 individuálním žalobám u soudů v USA a Kanadě.
Ať jsou současné komplikace společnosti jakkoliv vážné, poukazují na větší problém Toyoty: Rok co rok se hnala za vysokorychlostním růstem, podílem na trhu a nárůstem produktivity. To vše pomalu tlumilo zaměření na kvalitu, které bylo zakotveno v korporátní kultuře společnosti.
„Jádrem jejich problémů je to, že se před několika lety společnosti zmocnili piráti zaměření jen na peníze,“ zmínil Press v nedávném rozhovoru s Bloomberg News. Tento Američan, který seděl v představenstvu společnosti, Toyotu opustil v roce 2007 a vstoupil do společnosti Chrysler; po jejím loňském bankrotu ale odešel. Nyní říká, že tito finanční piráti „neměli charakter, který je nutný pro udržení přístupu „zákazník je na prvním místě“.
(Zdroj: Businessweek)