Jak je to všechno snadné – během víkendu se svolá telekonference, ministři financí Eurozóny se domluví na podmínkách pomoci, vše se zveřejní a nad Akropolí se konečně naplno rozzáří slunce. Druhý den si trhy oddychnou, společná měna posílí, akcie poskočí ….a je to.
Nic však není tak snadné, jak se na první pohled může zdát. Tuny papíru byly za poslední dva dny popsány na téma struktury a spouštěcího mechanismu celého záchranného balíčku. Nechci a nebudu jejich popisem tedy ztrácet čas. Z pohledu investora jsou mnohem důležitější dva faktory:
1) Není tomu ani 24 hodin od oznámení detailů celého plánu a už se Angela Merkelová dostala pod palbu kritiky. Mluvčí prvního náměstka ministra financí (navíc nominovaného za stranu koaličního partnera A. Merkelové) se nechal slyšet, že vyslovením souhlasu se zmíněným plánem „Německo podlehlo tlaku“ a ať si kdo chce co chce říká, uvedený program není ničím jiným než subvencí, resp. státní pomocí. I tak lze celou situaci interpretovat, neměli bychom však zapomínat na to, že podle úmluvy z 25. března tohoto roku má každý z členů Eurozóny ve vztahu k takovémuto plánu právo veta. Nikde tedy není psáno, že Německo tohoto práva nevyužije a celý plán následně nepošle do koše. A. Merkelové totiž v příštích 14 dnech půjde o hodně – 9. 5. se v Porýni-Vestfálsku konají volby a pokud by je strana A. Merkelové prohrála, přišla by o kontrolu nad horní komorou parlamentu. V porovnání s tím je Řecko relativně minoritní problém…
2) Podmínky pomoci Řecku jsou dobré, nikoliv však skvělé. Poskytnutá částka by sice pokryla refinanční potřebu Řecka pro rok 2010 (30 mld. EUR), na rok 2011 by však nestačila (požadováno dalších 22 mld. EUR). Nabídnutý refinanční náklad je o přibližně 200 bazických bodů nižší než současné tržní sazby, přesto je o dost dražší než sazba (pravděpodobně) poskytovaná Mezinárodním měnovým fondem. Při 5% úrokové sazbě by Řecko potřebovalo generovat primární přebytek rozpočtu ve výši 7 % jenom na to, aby stabilizovalo poměr dluhu vs. HDP. Takové přebytky jsou v rámci zemé OECD poměrně zřídka k vidění, byť nejsou nemožné. Podobný obrat se podařil zemím jako Kanada, Švédsko či Belgie v 80. a 90. letech minulého století. Pokud by se Řecko financovalo za 3,25% (cca nabídka MMF), požadovaný přebytek by klesl na 5%. Za tyto sazby nicméně Řecko dostane jenom menší část celkové sumy..
Tak uvidíme…