V důsledku monetárního stimulu a fiskální podpory dosahující hodnoty 586 miliard dolarů čínská ekonomika pomohla zvýšit globální růst. Nyní ale čelí riziku přehřátí. Ekonomika roste tempem blížícím se 12 %, neklamnými známkami jsou bubliny na trhu s nemovitostmi a 22,5% růst peněžní zásoby M2. Čínská hybridní ekonomika tvořená zčásti trhem a zčásti státem jedné strany, která má obrovský vliv na alokaci úvěrů, nyní projde zajímavým testem. Může Peking opravdu zpomalit složitou ekonomiku dosahující velikosti 4,9 biliónů dolarů, když jeho moc tolik závisí na tom, že zemi zajistí vysoký růst?
Někteří z čelních představitelů vyjádřili svou ochotu ekonomiku zbrzdit, program úspor se ale těžce prodává v zemi, která potřebuje dosahovat růstu na úrovni 8 %, aby vytvářela pracovní místa pro 10 miliónů Číňanů, kteří každý rok rozšiřují řady pracujících.
Po diplomatickém přetahování mezi americkým ministrem financí Geithnerem nyní může Peking přikročit k oslabení navázání juanu na dolar tím, že dále rozšíří obchodní pásmo, ve kterém se měna obchoduje. Do volného obchodování juanu je ale ještě daleko, stejně jako do uvolnění restrikcí pro jednotlivce a firmy na tok kapitálu do a ze země. A debata týkající se měny je jen jednou z obrovských výzev, kterým Čína čelí při pokusech provést strukturální reformy v ekonomice.
Liberalizace měny bude snazší, pokud domácí poptávka dosáhne pro rozvíjející se ekonomiky běžného poměru k HDP na úrovni 50 %; nyní dosahuje jen 36 %. Spotřeba ale neporoste, dokud se neuvolní tuhá regulace v oblasti služeb a více kapitálu nepoteče směrem k malým a velkým společnostem. Klíčem je také snížení nákladů na zdravotnictví a daní, které platí střední třída, uvádí čínský ekonom Fan Gang.
V korporátním světě se státem vlastněné ocelárny, výrobci automobilů a telekomunikační společnosti těší neproporcionální podpoře ve formě úvěrů ze státem kontrolovaných bank. Tyto společnosti pak dominují celé ekonomice a privátní sektor nemá do některých oblastí vůbec přístup. Zvýšení výkonu ekonomiky tak záleží na deregulaci.
Peking dosáhl určitého pokroku ve své snaze donutit banky k omezení půjček. Po dvou zvýšeních povinných rezerv spadl v březnu objem nových úvěrů meziměsíčně o 27 %. Zvýšení sazeb by mohlo přijít brzy kvůli růstu spotřebitelských cen. Vláda ale státem kontrolované úvěry nesnižuje dramaticky. Cíl celkové velikosti úvěrů pro tento rok ve srovnání s minulým rokem sice výrazně klesl, stále je ale o 50 % vyšší, než byl objem úvěrů v roce 2008.
Čínské vedení se instinktivně brání, pokud je ze zahraničí tlačeno k posílení juanu. Vláda ale bude muset přikročit ke zbrzdění ekonomiky, pokud nechce riskovat krach na trhu s realitami, který by měl široké sociální a politické důsledky. A není pochyb, že krize v Číně by silně poznamenala obchodní toky v Asii, komodity exportující země jako je Austrálie či Brazílie a poškodila by i USA, Japonsko a Evropu právě v době, kdy se začínají zotavovat z recese.
(Zdroj: Businessweek)