Aktualizováno (13:31): Řecko dnes požádalo o aktivaci mezinárodní pomoci, na které se dohodlo s ostatními členy eurozóny a Mezinárodním měnovým fondem. V Aténách to dnes oznámil řecký premiér Jorgos Papandreu. Cílem Řecka je vymanit se z těžké dluhové krize. Řekové nyní v Aténách dojednávají s misí MMF, Evropské unie a Evropské centrální banky podmínky čerpání pomoci v objemu až 45 miliard eur. "Je nevyhnutelné, abychom požádali o aktivaci tohoto mechanismu," řekl podle agentury Reuters Papandreu, který rozhodnutí sděloval v televizním přenosu z nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastellorizo. "Tlak na finančních trzích je obrovský. Premiér řekl, že tohle už dál nemůže trpět a tak se rozhodl celý proces urychlit a oznámení, které chtěl učinit o víkendu, učiní dnes. V podstatě požádáme o to, aby byl záchranný mechanismus aktivován," řekl nejmenovaný zdroj z řecké vlády před vyslovením žádosti o pomoc agentuře Dow Jones Newswires. "Naší historickou povinností je přijmout jakékoliv rozhodnutí, které zabrání tomu nejhoršímu, co by mohlo Řeky potkat, jakékoliv rozhodnutí, které poskytlo řešení našich problémů," prohlásil řecký premiér Papandreu. Rozhodnutí je podle něj také vzkazem spekulantům, aby si nezahrávali s eurem.
Euro, které se začalo proti americkému dolaru zvedat již po dobrém výsledku německého Ifa a průmyslových objednávek v eurozóně, vystoupalo na denní maximum 1,3337 USD/EUR, aktuálně obchoduje kolem úrovně 1,3300 USD/EUR. Jeho denní minimum přitom leží až na 1,3202 USD/EUR, což byla blízkost jeho jednoročního minima.
Česká koruna v reakci na události k euru posílila pod 25,40 CZK/EUR, když jejím denním minimem je 25,483 CZK/EUR, aktuálně však ustoupila zpět k 25,43 CZK/EUR. K dolaru obchoduje po posílení do blízkosti 19 CZK/USD s denním minimem 19,253 CZK/USD aktuálně na 19,10 CZK/USD.
Zajišťující kontakty na zprávu o brzké oficiální žádosti o pomoc CDS reagovaly poklesem pod 600 bps, když ráno dosahovaly více jak 650 bazických bodů. Výnos na desetiletých dluhopisech po osmi dnech obrátil směr a klesl o více jak 40 bps k 8,55 procenta. Výnosy na dvouletých dluhopisech klesly o 35 bps pod 10,3 procenta. Rozdíl na desetiletých dluhopisech Řecka a Německa se zúžil pod 500 bps z 590 bps v úvodu dne. Včera po snížení ratingové hodnocení Řecka od Moody’s o další stupeň na „A3“ s ponecháním negativního výhledu vystoupaly dluhopisy na nová maxima, když 10leté vzrostly k 9 % (v závěru dne 8,97 %) a dvouleté dokonce přesáhly 11,5 %, aby později jejich výnos mírně ustoupil pod 11 %.
"Neřekl bych, že tím jsme z nejhoršího venku, protože teď se bude dost bojovat o to, jak velká ta pomoc má být a jaké budou podmínky, které s ní budou spojeny," poznamenal analytik finančního ústavu Nomura Sean Maloney. A podobně situaci vidí i další ekonomové. "Není to dobrý výsledek pro Řecko, ani pro eurozónu. Bylo to ale nutné, protože Řecko už si nemůže dovolit financovat dluh za současné tržní sazby," řekla šéfka výzkumu ve společnosti Forex.com Jane Foleyová. "Přiznáním Řecka, že potřebuje pomoc, to ale teď nekončí. Řecko se může znovu postavit na vlastní nohy jedině tak, že začne žít podle toho, na co má," dodala.
Německo, k němuž se k jako největšími členovi eurozóny upírají zraky všech ostatních, do poslední chvíle tvrdilo, že o žádné žádosti Řecka nic neví. Berlín ale nyní ujistil, že bude solidární, a naznačil tak, že případnou finanční pomoc Řecku blokovat nebude. Mluvčí německého ministerstva financí Offer uvedl, že Německo okamžitě zahájí legislativní kroky ke schválení pomoci Řecku. Ministr Schaeuble dříve uvedl, že legislativní průchod parlamentem si vyžádá cca 10 dní. "Německo může reagovat okamžitě. V tuto chvíli ale finanční potřeby Řecka nejsou akutní, peníze na financování deficitu mají i na květen," dodal mluvčí MF.
Evropská centrální banka bezprostředně po oznámení nechtěla žádost nijak komentovat. Prezident ECB je nyní ve Spojených státech, kde se účastní jarního zasedání MMF a Světové banky.
Akciové trhy v Evropě během dopoledne zpevňovaly díky dobrému německému Ifu a průmyslovým objednávkám a po zprávě o Řecku zisky ještě zvýraznily. Aktuálně německý DAX roste o 1,3 %, CAC o 0,62 % a britský FTSE o 0,7 %. Praha je výše o jedno procento.
Řecká krize chronologicky:
Řecko v pátek oficiálně požádalo o pomoc Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Agentura Mediafax přináší profil Řecké finanční krize.
Řecko se dostalo do vážných finančních potíží kvůli bývalé vládě, která dlouhou dobu falšovala statistiky hospodaření země. Až na konci loňského roku nová socialistická vláda premiéra George Papandrea zveřejnila údaje, podle nichž rozpočtový deficit Řecka dosáhl 12,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP). To mělo za následek zhoršení úvěrového hodnocení země od všech tří nejvýznamnějších ratingových agentur světa.
Z pohledu evropského statistického úřadu Eurostat jsou údaje o řecké ekonomice stále ještě nedůvěryhodné a je možné, že v budoucnu dojde k další úpravě čísel o vývoji hospodářství a k revizi rozpočtového deficitu za rok 2009. Již čtvrteční údaje Eurostatu ukazují, že deficit řeckého státního rozpočtu dosáhl vloni úrovně 13,6 procenta hrubého domácího produktu. Podle Eurostatu řecký veřejný dluh dosáhl v roce 2009 úrovně 115,1 procenta HDP, zatímco v roce 2008 to bylo 99,2 procenta HDP.
Zhoršení úvěrového hodnocení mělo za následek prudké zdražení půjček, které Řecko nutně potřebovalo na refinancování svých starých dluhů. V pátek, krátce před oznámením o žádosti o pomoc, se tato cena dokonce vyšplhala na nejvyšší historickou úroveň a cena za pojištění řeckých vládních dluhopisů se pohybovala až kolem úrovně 6,5 procenta.
Kvůli prudkému zhoršení situace na finančním trhu začalo Řecko hledat nejprve politickou pomoc u ostatních členských zemí eurozóny a Evropské unie. Až březnový summit šéfů Evropské unie však nastavil základní mechanismus, jakým jednotlivé státy eurozóny zadluženému Řecku pomohou. Do pomoci se měl navíc zapojit i Mezinárodní měnový fond (MMF), jehož pomoc však valná část řecké veřejnosti odmítá. Půjčky fondu totiž obvykle doprovázejí velmi tvrdá rozpočtová opatření, která dlužnická země musí splnit.
Řecko přitom od začátku roku přijalo již několik balíčků úsporných opatření, které měly snížit deficit státního rozpočtu o čtyři procentní body na 8,7 procenta HDP v roce 2010. Během dalších dvou let se chtěla země dostat pod tříprocentní hranici poměru rozpočtového deficitu k HDP.
Proti zapojení MMF do pomoci Řecku se zpočátku stavěly i některé evropské špičky, například šéf ECB Trichet či předseda skupiny Eurogroup Juncker. Někteří politici, například německá kancléřka Angela Merkelová, se však stavěli proti pomoci Řecku jako takové s tím, že by si země měla vyřešit své problémy sama.
Na březnovém zasedání Evropské rady se evropští lídři dohodli na kompromisu, který zahrnoval i částečnou účast MMF. Záchranný plán počítá se omezeným zapojeným MMF. Dvě třetiny potřebných prostředků by měly přijít z evropských zdrojů, zbývající třetinu by měl poskytnout právě MMF. Plán počítá pouze s půjčkami v letošním roce, které by se měly celkově vyšplhat na 45 miliard eur. EU by měla poskytnout 30 miliard, zatímco MMF okolo dalších 15 miliard eur. Žádné detaily ohledně pomoci v dalších letech nejsou známy. Půjčka by měla být poskytnuta s úrokem okolo pěti procent.
Po vytvoření záchranného mechanismu řecký premiér George Papandreu označil plán za "velmi přijatelný". Stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který se již před začátkem summitu zaměřil na sladění postoje evropských států k řecké otázce, vyzdvihl význam dohody. Z jeho pohledu přispěje ke stabilitě celé eurozóny.
Předseda Evropské komise José Barroso, který podporoval evropské řešení řeckého problému, byl "velice šťastný, že se podařilo uzavřít dohodu". Francouzský prezident Nicolas Sarkozy řekl, že "eurozóna vzala osud do svých rukou".
Podobný postoj nakonec zaujal i předseda Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet, který se obával, že Evropa vyšle negativní vzkaz, že není schopná vyřešit své vlastní problémy a došlo by k výraznému ohrožení eura.
Mezi hlavní opatření patří, kterými chce řecká vláda zlepšit finanční stav země je i zvýšení daně z velkých pozemků, snížení benefitů pro zaměstnance či boj proti daňovým únikům, které každoročně připraví řecký rozpočet o miliardy eur.
Velká část Řeků považuje vládní opatření za nespravedlivé. Z jejich pohledu je zacílené na nesprávnou vrstvu společnosti, protože v Řecku je široce rozšířena korupce a daňové úniky. Podle průzkumů veřejnosti se velká část řecké populace staví proti vládním opatřením, které z jejich pohledu povedou k snížení životní úrovně a nejvíce zasáhnou důchodce a nezaměstnané. Na protest proti škrtům a úsporám byly do současné doby svolány celkem čtyři celonárodní stávky, kterých se zúčastnily tisíce Řeků. V těchto dnech do práce nedorazili učitelé, lékaři, zaměstnanci státní správy či aténské městské hromadné dopravy, přístavů i daňových úřadů.
(Zdroj: Bloomberg, CNBC, AP, DJNW, FT, čtk, mediafax)