Aktualizováno (18:33)
Praha (ČTK) - Ministr financí Eduard Janota navrhne v letošním státním rozpočtu další úsporná opatření. Dosavadní vývoj totiž podle něj ukazuje, že bez úspor by vláda letos nedodržela plánovaný deficit veřejných financí na 5,3 procenta hrubého domácího produktu. Ministr to dnes uvedl na dotaz ČTK.
"Je pro mne i pro pana premiéra nepřijatelné, abychom se odchýlili od těch 5,3 procenta. Budu navrhovat další vázání výdajů rozpočtu a přehodnocení výdajů v rámci prostředků privatizačního účtu, kde tak původní záměry nebudou moci být naplněny. Prioritou vlády je prostě docílení těch 5,3 procenta," uvedl ministr.
Snaha ministra financí Eduarda Janoty je podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka pochopitelná vzhledem k rostoucí citlivosti finančních trhů na výše schodků a dluhů. "Vzhledem k tomu, že ministr financí nemůže počítat s podporou parlamentu, před volbami se žádný poslanec s podporou škrtů patrně nepřetrhne, zbývá snaha omezit provozní výdaje jednotlivých resortů včetně mzdových nákladů," uvedl.
Vláda rozhodla již v lednu o tom, že jednotlivá ministerstva nebudou smět v letošním roce použít pět procent výdajů a jedno procento peněz určených na platy. Cílem bylo udržet schválený schodek státního rozpočtu pro letošní na 163 miliardách korun. Ten totiž ohrožují změny, které prosadili v Poslanecké sněmovně poslanci levice. Ty se týkají například peněz navíc na sociální služby, platy státních zaměstnanců nebo na dorovnání přímých plateb zemědělcům.
Do 20. května by měl ministr financí podle lednového rozhodnutí vlády informovat, jak se vyvíjí veřejné finance a ekonomika. Následně by měla vláda rozhodnout, zda bude v podvázání výdajů pokračovat, nebo toto opatření dále platit nebude.
Návrhy opatření Janota nastínil již v Konvergenčním programu. Navrhované úspory by měly vést ke snížení deficitu veřejných financí pod tři procenta HDP v roce 2013. Letos by měl být deficit 5,3 procenta, v roce 2011 pak 4,8 procenta HDP a o rok později 4,2 procenta HDP.
Loni stoupl deficit veřejných financí na 5,93 procenta HDP; podmínkou pro přijetí eura jsou tři procenta.
Ministerstvo financí neuvažuje o tom, že by ze státního rozpočtu vyplatilo náhradu škod aeroliniím, cestovním kancelářím a dalším firmám, jejichž činnost před více než týdnem narušil sopečný popel nad Evropou, uvedl dnes také Eduard Janota.
"V dané chvíli neuvažuji o žádné formě podpory," uvedl ministr. Pomoc ze strany členských států přitom připustila jinak striktní Evropská komise. Jak dnes uvedl eurokomisař pro dopravu Siim Kallas, státy mohou pomoci těm leteckým dopravcům, kteří se kvůli přerušení provozu dostali do svízelné finanční situace.
České aerolinie a Letiště Praha zaznamenaly kvůli výpadku leteckého provozu následkem prachu z islandské sopky ztráty celkem 150 až 200 milionů Kč. Zhruba tři čtvrtiny z toho připadají na leteckou firmu. Domácí lídr charterových letů Travel Service škody odhaduje na 73 milionů korun. Uzavření vzdušného prostoru nad velkou částí Evropy způsobilo celkem leteckým firmám škody 1,5 až 2,5 miliardy eur (37,5 až 62,5 miliardy korun), uvedl dnes komisař Kallas.