Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) dnes zhoršila odhad růstu hrubého domácího produktu v mladých tržních ekonomikách Evropy. Banka se obává hlavně zvýšené nejistoty, která pramení z dopadů zpřísňování fiskální politiky napříč eurozónou. Odhad růstu proto snížila na letošní i příští rok.
Celému regionu EBRD v letošním roce předpovídá růst 3,5 procenta, zatímco v květnové prognóze počítala s růstem 3,7 procenta. Odhad růstu na příští rok snížila ze čtyř na 3,9 procenta. Střední a východní Evropa se nyní dostává z nejhlubší hospodářské recese od pádu komunismu na konci 80. let.
"Vzhledem ke slabšímu výhledu pro eurozónu, kde se zavádějí programy fiskální střídmosti a finanční trhy tam zřejmě budou i nadále rozkolísané, bude vnější prostředí patrně méně příznivé, než jsme se domnívali," uvedla EBRD. Navíc v zemích, kde působí, je podle ní znát rostoucí nesourodost v tempu hospodářského oživení.
Banka připouští, že některé oblasti střední Evropy a Pobaltí mají prospěch z oživení průmyslové výroby v eurozóně, žádné konkrétní příklady ale neuvádí. Vyhlídky jiných zemí z této části rozvíjející se Evropy se naopak zhoršily.
Růst celé střední Evropy a Pobaltí, tedy té části rozvíjející se Evropy, kam patří i Česká republika a Slovensko, letos podle EBRD vykáže růst HDP o 1,7 procenta, zatímco dosud banka předpovídala růst 1,8 procenta. Příští rok banka této části Evropy prorokuje růst o 3,1 procenta.
Větší problémy EBRD vidí hlavně v jihovýchodní Evropě, kde předpovídá na letošní rok hospodářský pokles o 1,5 procenta. Přitom ještě před dvěma měsíci se banka domnívala, že tato část vykáže v průměru hospodářský růst 0,3 procenta.
Právě kvůli jihovýchodní Evropě EBRD zhoršila výhled celého regionu. EBRD ale upozorňuje, že problémy, které v jihovýchodní Evropě očekává, se netýkají Turecka. Ostatní země v této oblasti však podle EBRD trpí nulovým či negativním růstem průmyslové výroby a pociťují zvýšení tlak finančních trhů kvůli obavám ze zhoršení stavu státních financí.
Problémy ale podle EBRD může způsobit i kolaps jednání mezi Maďarskem a zástupci Mezinárodního měnového fondu. Vyloučit proto nelze větší kolísání nejen v Maďarsku, ale i v širším regionu.
EBRD vznikla v roce 1991, má sídlo v Londýně a za dobu své existence se stala největším finančním investorem v regionu. Působí celkem ve 29 zemích ve střední Evropě, přes západní Balkán až po střední Asii. EBRD se s pomocí jednotlivých vlád snaží této oblasti pomoci budovat otevřenou tržní ekonomiku. Vlastníkem EBRD je 61 zemí, Evropská unie a Evropská investiční banka.
Akcionáři EBRD letos v květnu schválili zvýšení kapitálu banky o deset miliard na 30 miliard eur.