Zatímco krátkodobě jsou vládní dluhy zvládnutelné mnohem snadněji, než čemu odpovídaly obavy investorů ztělesněné panikou na trzích vládních dluhopisů, měn i akcií, skutečné problémy spojené s růstem veřejného dluhu se podle stratéga Standard Life v Londýně Andrew Milligana projeví teprve v horizontu následujících deseti let. „Budou se týkat problémů se získávání vládních zdrojů, vytěsňovacích efektů vůči soukromým investicím a vlny obav vyvolané snižování ratingových hodnocení jednotlivých zemí,“ uvedl stratég pro CNBC. „Krátkodobý dopad probíhajících zvyšování daní a škrtání úspor bude podle nás mnohem mírnější, než se mnozí medvědím směrem naladění komentátoři domnívají. To před čím varujeme, je dlouhodobé riziko stability jednotlivých vlád, které teprve později budou muset činit skutečně bolestná daňová a výdajová rozhodnutí kvůli značné části nepokrytých závazků“, uvedl.
Pro investory ze situace podle Milligana vyplývají dva závěry pro delší období: trhy zůstanou volatilní a úrokové sazby setrvají nízko mnohem déle, než si nyní myslíme.“OECD varovala před překročením 100% úrovně zadlužení vůči HDP v roce 2011 v celém vyspělém světě. Něco takového se nestalo od poloviny minulého století. Teprve se zahájením boje proti takovéto úrovni dluhu začnou vlády pociťovat vážnou opozici při zahájení dlouhodobé strategie snižování zadlužení, která bude trvat několik desítek let,“ uvedl. Podle Milligana globální růst zůstane velmi mírný po několik následujících let, čímž se nezlepší náchylnost fiskálních pozic jednotlivých zemí vůči vnějším šokům. „Stabilizuje se až se snížením vládních schodků hospodaření na 2 až 4 procenta z dnešních 8 až 12 procent,“ míní.
Manažer hedgeového fondu Noster Capital v Londýně Pedro de Norotha pro CNBC uvedl, že před námi stojí pro investory jeden z nejobtížnějších roků. Řada investorů se podle něj "uklidila" z trhu, situace hovoří ve prospěch jeho poklesu. Spojeným státům hrozí další rizika z nemovitostního trhu a napjatá bude nadále situace v eurozóně. "Německo již není ochotno jakékoli další zemi pomoci poté, co Merkelová přišla o řádou část politického kapitálu záchranou Řecka, ovšem v zájmu ochrany německého a francouzského finančního sektoru před hlubokými ztrátami. V Evropě jsou čtyři až pět zemí s vážnými strukturálními problémy, které by neměly být součástí eurozóny," uvedl.
Podle Milligana je dluhová expanze vážným nebezpečím pro spotřebitele a firmy, kteří a které odvádějí své bohatství ve prospěch bank, penzijních fondů a de facto také centrálních bank. „Pokud se fiskální konsolidace nebude dařit, vlády donutí banky a celý finanční sektor nakupovat do portfolií další vládní dluhopisy tak, jak to již dlouho zažívá Japonsko. Zažijeme zanesení bilancí toxickými aktivy z jiné strany,“ míní Milligan. „Pokud se úsporné plány stanou politicky neprůchodné, pro centrální banky začne období otevření stavidel vyšší inflaci. Již nyní slyšíme o plánech B kvantitativního uvolňování, přestože první vlna kýženou stabilizaci nepřinesla. Investoři toto musí bedlivě sledovat,“ míní Milligan.