Spotřebitelské ceny minulý měsíc klesly o 0,3 procenta kvůli poklesu cen některých potravin, sezónním slevám oblečení a levnějším pohonným hmotám. Meziroční inflace setrvává beze změny na 1,9 procenta.
V letních měsících obvykle zlevňuje ovoce a zelenina. Ani letos tomu nebylo jinak a právě tento faktor výrazně přispěl k poklesu celkové cenové hladiny spotřebního koše. Z potravin naopak pokračovaly v růstu ceny mléka a mléčných výrobků.
Pochybnosti o síle oživení globální ekonomiky zastavily růst cen ropy. Z dubnového maxima 92 dolarů za barel (WTI) sestoupily ceny ropy do rozmezí 70-80 dolarů za barel. To se projevilo poklesem cen pohonných hmot. Benzín Natural 95 v srpnu zlevnil o 2,1 procenta, cena motorové nafty klesla o 1,9 procenta.
Za zmínku ještě stojí sezónní pohyby cen textilu a rekreace. První zlevnilo o 0,4 procenta, druhé ve stejné míře zdražilo.
Inflace zůstává v blízkosti cíle centrální banky. Jádrová inflace (po vyloučení cen potravin, energií a vlivu daňový změn a regulovaných cen) ovšem stále dosahuje záporných hodnot, což odpovídá stále široce otevřené mezeře výstupu.
Výrazněji by měla inflace akcelerovat v příštím roce kvůli zdražení elektřiny pro domácnosti po zvýšení příspěvku na obnovitelné energie. Inflace by se kvůli tomu měla zvýšit do intervalu 3-4 procenta. Rizikem jsou sekundární dopady dražší energie, tj. vliv na ceny ostatních výrobků a služeb, a možnost posunu inflačních očekávání. Současný ekonomický vývoj nahrává stabilitě úrokových sazeb v nejbližších měsících. Zmíněná rizika by ovšem mohla ovlivnit budoucí měnovou politiku.