Trochu stranou pozornosti českých médií zůstalo včerejší úspěšné IPO internetové firmy Demand Media na (ticker: http://www.google.com/finance?q=NYSE:DMD), ve kterém tato společnost získala od investorů 151 mil. USD. Zajímavější než samotná tato částka je celková tržní kapitalizace, na kterou společnost oceňuje trh, ve výši 1,8 mld. USD (na základě closing price prvního dne), a to při vědomí toho, že Demand Media nikdy nevykázala ani dolar zisku, její kumulovaná ztráta k září 2010 převyšovala 53 mil. USD, a spousta lidí okolo internetu je přesvědčena, že její business model je od základu chybný. Vedoucím manažerem emise Demand Media byli a samozřejmě - překvapení - .
Co že to tedy vlastně Demand Media dělá?
Na druhý pohled to až tak úplně bláznivě nezní. Dá se říct, že existují dva základní modely, jak lidé hledají informace, a jak je na této potřebě možné vydělat. První z nich je koncept prémiového, profesionálně vytvářeného obsahu – na tom staví všechna tištěná i internetová média, která svým čtenářům poskytují kvalifikované informace zčásti nebo zcela na placené bázi (tady je dlužno říci, že tento model dlouhodobě podporuje a rozvíjí i Patria Online). Novináři dávají dohromady příběhy a jsou za to odpovídajícím způsobem placeni, médium získává peníze od předplatitelů a od zadavatelů reklamy.
Druhý model je obsah zdarma generovaný uživateli – tedy zejména diskuse s přáteli na sociální síti, která pak má příjmy z reklamy zadavatelů, kteří jsou přesvědčeni, že právě o jejich produktech tam uživatelé vesele švitoří.
Demand Media staví na kombinovaném modelu – kterému se dá říkat „low-cost content“, „long-tail content“ a v podstatě je to tak trochu „junk content“. Jejich algoritmy neustále vyhledávají témata, po kterých uživatelé sítě prahnou, zejména to, na co se dotazují na Googlu a dalších vyhledavačích, a pak dávají armádě více než 13 000 „novinářů“ na volné noze možnost vytvořit na dané téma článek. Když jste v systému Demand Media (a pozor, abyste se tam dostali, musíte umět slušně anglicky, rozumět tématu, a mít za sebou nějakou tu autorskou tvorbu), vyberete si jedno z desítek tisíců témat, která jsou právě v kurzu, během pár dní napíšete kratičký článeček, a vyinkasujete za to pár desítek USD. Jak takové „psaní“ vypadá, si můžete prohlédnout například na www.ehow.com. Až si to prohlédnete, zkuste vzít nějaký název z článku, který tam najdete, a zadejte ho do Google… Demand Media se prostě postará, aby tento článek byl tím prvním, na který se při hledání dostanete. A netýká se to jen článků, ale i různých video – návodů – Demand Media je největším dodavatelem videí pro YouTube (který patří Google).
A to je právě jeden z bodů, kvůli kterým ještě nedávno mnoho expertů předpovídalo totální neúspěch IPO: 30 % tržeb Demand Media závisí přímo na Googlu a schopnosti „odhadnout“ jejich vyhledávací algoritmy, pokud se (616,5 USD, -0,55%) rozhodne je změnit, může tato část tržeb vypadnout. Druhým, ještě silnějším argumentem, byla obava z toho, že články od autorů Demand Media, které jsou většinou velmi krátké, věcné a psané úmyslně jednoduchou angličtinou, nemohou přece být pro čtenáře zajímavé. O některých nesrovnalostech v časovém rozlišení nákladů Demand Media, které podrobně vyšetřovala i SEC a kvůli kterým bylo IPO i o několik měsíců odloženo, ani nemluvě.
Přesto bylo IPO mimořádně úspěšné a cena v prvním dni obchodování vylétla o 33 %. Zatím se to jeví jako výborná zpráva pro další IPO v oblasti “nové generace” webových společností, které jsou více či méně založené na komunitním aspektu – během krátké doby LinkedIn (povídá se že filing příslušných dokumentů na SEC půjde už dnes) , Groupon, Zynga, a samozřejmě v příštím roce “the big one” – Facebook.