Aktualizováno Od roku 2015 by případný postup za limity těžby uhlí v severních Čechách měl záviset výhradně na dohodě vlastníků pozemků, pod kterými se uhlí nachází, a těžebních společností. Vyplývá to ze závěrů pracovní skupiny pro teplárenství, kterou v listopadu 2010 zřídil ministr průmyslu a obchodu (MPO) Martin Kocourek. Do roku 2014 podle něj stát o prolomení limitů neuvažuje. Představitelé těžbou ohrožených měst to už v minulosti odmítli; těžba za limity podle nich nemůže technicky začít dřív než v roce 2023.
Ceny tepla by podle pracovní skupiny mohly v příštích třech letech kvůli nedostatku hnědého uhlí vzrůst až o 50 procent. Vláda by proto měla vyslat jasný signál k rozvoji a modernizaci zdrojů centrálního zásobování teplem, které jsou závislé na dlouhodobých smlouvách na dodávky hnědého uhlí.
"Je tu problém s dodávkou kvalitního hnědého uhlí," řekl předseda pracovní komise pro teplárenství Oldřich Vojíř. Podle odborníků bude v roce 2013 teplárnám kvůli těžebním limitům chybět pět až šest milionů tun uhlí ročně. Ministerstvo životního prostředí je chce obstarat tím, že by Czech Coal zavázalo k povinným dodávkám z dolu Vršany do tepláren.
Litvínovský starosta a poslanec Milan Šťovíček (VV) označil minulý týden ve společném prohlášení s hornojiřetínským místostarostou Vladimírem Buřtem teplárenskou komisi za zaujatou; sestává prý vesměs ze zastánců těžby. Prolomení limitů prý navíc teplárenskou krizi stejně nevyřeší. "Samotná těžba by s ohledem na správní a soudní lhůty, stěhování občanů a demoliční a skrývkové práce nezačala dříve, než v roce 2023, tedy osm let po údajně hrozícím zdražení," uvedli komunální politici.
Kocourek chce v zájmu zvýšení právních jistot občanů žijících za územními ekologickými limity vládě navrhnout co nejrychlejší odstranění vyvlastňovacích paragrafů z horního zákona. "Pak bude další těžba možná jedině v případě jasné a dobrovolné dohody mezi stávajícími vlastníky a těžební společností, což umožní ukončit platnost územních ekologických limitů. Stát by neměl případné pokračování těžby vynucovat vyvlastněním, ale ani brzdit územními limity," uvedl Kocourek. Z hnědého uhlí se vyrábí teplo pro zhruba 1,4 milionu českých domácností.
"Stát by měl začít více uplatňovat svá práva vlastníka nevytěženého uhlí a zajistit preferenci dodávek hnědého uhlí do domácího teplárenství a elektroenergetiky oproti dodávkám do zahraničí," dodal Kocourek.
Skupina Czech Coal, která jako jediný z těžařů o prolomení limitů usiluje, v současnosti aktualizuje nabídku na vypořádání s obyvateli města Horní Jiřetín, které by bylo těžbou zcela zničeno, řekla ČTK mluvčí těžařů Liběna Novotná.
Aby se Czech Coal dostal k celému ložisku hnědého uhlí okolo Litvínova, bude se v budoucnu muset vypořádat i s firmami, které sídlí v obřím průmyslovém areálu Záluží. I ten by se také musel zbourat. Jednou z firem, s níž by se těžaři museli vyrovnat, by byl i petrochemický gigant Unipetrol. "Jenom za období 2005 - 2009 jsme proinvestovali zhruba 19 miliard korun, z čehož velká část byla právě v Záluží. Z těchto důvodů jsou úvahy o těžbě uhlí v areálu nesmyslné," řekl ČTK mluvčí Unipetrolu Bořek Konečný.
Areál v Záluží přitom může být pro těžaře klíčový; jeden z těžařských expertů ČTK pod podmínkou anonymity řekl, že bez jeho zboření nebude dávat těžba za limity ekonomický smysl. Czech Coal to odmítl jako nepravdivé tvrzení. Těžba by prý k Záluží dospěla až kolem roku 2060.
Územní limity těžby hnědého uhlí v severních Čechách byly přijaty už v roce 1991. Rozdělily uhelná ložiska na oblasti, kam těžaři v budoucnu smějí, a kam ne, především kvůli ekologickým dopadům a možnému bourání obcí. Kdyby limity padly, těžební oblast by se mimo jiné posunula pár set metrů od Litvínova a srovnala by se zemí obec Horní Jiřetín. O jejich prolomení usiluje pouze Czech Coal, zbylé dvě hnědouhelné společnosti s nimi problém nemají.