Pro růst úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovala na zasedání bankovní rady 24. března členka bankovní rady Eva Zamrazilová. Pět členů bankovní rady hlasovalo pro ponechání sazeb. Kamil Janáček, který v minulosti hlasoval rovněž pro zvýšení sazeb, se posledního měnového jednání neúčastnil. Záznam z jednání bankovní rady dnes zveřejnila Česká národní banka.
Členka bankovní rady Eva Zamrazilová hlasovala jako jediná pro zvýšení sazeb už na předchozích měnových zasedáních bankovní rady 23. září, 4. listopadu a 22. prosince. Na zasedání bankovní rady 3. února pak pro růst sazeb hlasoval dnes již bývalý člen bankovní rady Robert Holman a dále výše zmíněný Kamil Janáček, v obou případech také znovu Eva Zamrazilová.
Základní úroková sazba, 2T repo, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala v únoru na historickém minimu 0,75 procenta, kde je od počátku loňského května. Samotná ČNB očekává, že tržní úrokové sazby se budou nyní držet poblíž stávajících hodnot. Následovat by měl jejich pozvolný růst, a to od konce roku 2011.
Jednání bankovní rady bylo zahájeno prezentací druhé situační zprávy, která vyhodnotila nově dostupné informace a jejich vliv na naplňování rizik prognózy inflace z první situační zprávy. Nová zpráva hodnotí rizika ve vztahu k prognóze celkové inflace v souhrnu jako proinflační a ve vztahu k prognóze měnověpolitické inflace v souhrnu jako zhruba vyrovnaná. „Z pohledu budoucí trajektorie úrokových sazeb míří rizika směrem nahoru. Hlavními proinflačními riziky vycházejícími ze zahraničí jsou současné vyšší světové ceny komodit a výhled zahraničních úrokových sazeb. Z domácí ekonomiky pak hlavní proinflační riziko tvoří uvažované zvýšení sazby DPH v roce 2012. Hlavními protiinflačními riziky jsou slabé inflační tlaky z domácí ekonomiky a nepatrně silnější kurz koruny vůči euru,“ uvedla ČNB. Na měnovém jednání bylo několikrát řečeno, že rostoucí ceny pohonných hmot, změny v DPH a deregulace nájmů ovlivní spotřebu domácností obecně ve všech sektorech, což může vést k dalšímu utlumení poptávkových tlaků. Rovněž také zaznělo, že ani vývoj na trhu práce nepředstavuje riziko pro růst poptávkových tlaků.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. V loňském roce kvůli krizi ovšem toto pravidlo příliš neplatilo a tržní sazby zohledňovaly vývoj sazeb ČNB pouze v omezené míře. V poslední době ovšem již i některé banky reagují na nízké úrokové sazby a například snižují úročení hypoték.