Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Euro I

Euro I

18.5.2011 9:22
Autor: Zdeněk Tůma, KPMG Česká republika

Nedávno jsem dostal otázku, zda jsem „eurař“. Sice zvláštní termín, to by ale tolik nevadilo. Spíše jsem si při té příležitosti znovu uvědomil, jak zjednodušeně se většinou díváme na otázku „euro ano či ne“ a kolik aspektů různé povahy mícháme dohromady. Především jde o argumenty čistě ekonomické versus argumenty politické, resp. politicko-ekonomické. Politiku nechme stranou, rád bych se soustředil na ekonomickou stránku věci: jaké jsou důsledky pro výkon ekonomiky a její stabilitu.

V drtivé většině případů narážíme na otázku: „Co může přinést euro?“. Zkusme se ale zeptat jinak: „Co vlastně přináší nezávislá měnová politika?“ A teprve v momentu, kdy bychom zjistili, že svoji úlohu neplní, nebo ji neplní dobře, bylo by logické „dovézt“ měnovou politiku odjinud. Začnu zdánlivě primitivní otázkou: „K čemu vlastně máme měnovou politiku?“ Může zvýšit výkonnost ekonomiky? Jaká je vlastně její úloha? Kdysi někteří ekonomové opravdu věřili, že za cenu mírně vyšší inflace mohou prostřednictvím expanzívní měnové politiky získat i vyšší růst ekonomiky. Ale přinejmenším od šedesátých let minulého století, kdy Milton Friedman jasně ukázal, že uvolněná měnová politika povede leda tak k vyšší inflaci, nikoli však k vyššímu růstu, převládá mezi ekonomy konsenzus, že prostřednictvím měnové politiky vyšší ekonomické výkonnosti dosáhnout nelze. Měnová politika ale může přispět k ekonomickému růstu tím, že zajistí jeden z předpokladů – nízkou a stabilní míru inflace. A to je přesně to, co od měnové politiky můžeme očekávat. Musíme se tedy ptát, zda „domácí“/nezávislá měnová politika sehrává svoji stabilizační roli či nikoli. Přesto se v posledních dvou dekádách vedlo mnoho debat nad potenciálem jednotné měny zvýšit ekonomický výkon. Některé důvody přitom zněly logicky. Dle mého soudu byl hlavní argument založený na vztahu vzájemného obchodu a ekonomického růstu: jednotná měna povede k vyššímu obchodu mezi zeměmi eurozóny a to povede k celkově silnějšímu výkonu jednotlivých ekonomik. Korelace mezi zahraničním obchodem a ekonomickým výkonem je opravdu dlouhodobě prokázaná, potíž je ale v tom, že na kauzalitě – co je příčinou a co následkem – se už ekonomové shodují méně.

V každém případě je více jak deset let dostatečně dlouhá doba na to, aby se pozitivní efekty pro ekonomický růst projevily. Porovnáme-li ale růst ekonomik eurozóny deset let před vznikem jednotné měny s obdobím dekády po jejím vzniku, zjistíme, že k žádnému zvýšení ekonomického výkonu nedošlo. Stejně tak uděláme-li porovnání se vzorkem jiných vyspělých zemí, nevidíme, že by si země eurozóny nějak polepšily.

Ve skutečnosti to není nijak překvapivé, neboť dlouhodobý růst ekonomiky nemůže být ovlivněn měnovou politikou. (Ponechávám stranou případy ekonomik s vyšší inflací, jinak řečeno, mluvím o zemích s odpovědnou měnovou politikou. Špatná měnová politika může výkon ekonomiky samozřejmě zhoršit.) Úkolem měnové politiky je stabilizovat inflaci na dostatečně nízkých úrovních, a tím přispívat ke stabilnímu růstu.

Tím se dostávám k jádru věci: do jaké míry hrály či hrají měnové politiky v zemích Evropské unie stabilizační úlohu? Odpověď nemusí být zcela jednoznačná a obecná pro všechny země. Situace byla pochopitelně těžší pro ty země, které neměly „track record“ nízké inflace a dobré měnové politiky z minulosti. Proto se také některé země rozhodly „dovážet“ měnovou politiku ze zahraničí od samého počátku. Jednalo se například o pobaltské země, které svázaly svoji měnu se zahraničními měnami, později s eurem. Zajímavé ale je podívat se na země, které měly nezávislou měnovou politiku ještě před vznikem eurozóny a porovnat ji s tím, jak si vedly v rámci eurozóny.

Takové země se ale obtížně hledají, protože již před vznikem eurozóny byla většina měn v Evropě více či méně „zavěšená“ na německou marku. Jednou z mála výjimek bylo Finsko, které v té době – stejně jako Švédsko - cílovalo inflaci. Porovnáním období „před“ a „po“ zavedení eura zjistíme, že zatímco kolísání inflace (technicky řečeno – volatilita měřená směrodatnou odchylkou) v Německu je v obou obdobích přibližně stejné, ve Finsku se po zavedení eura zvýšilo o téměř 40 procent. Výsledek by neměl být nijak překvapivý: německá měna byla i před zavedením eura „kotevní měnou“ pro Evropu a při váze německé ekonomiky bude jednotná měnová politika více sedět právě Německu než menším otevřeným ekonomikám. Výsledek je v souladu s intuicí i pro Finsko, protože nezávislá měnová politika po zavedení eura již nemohla sehrávat svoji stabilizační úlohu a pomoci vstřebat různé ekonomické šoky – volatilita inflace se logicky zvyšuje.

Jak si v takovém srovnání povede česká ekonomika? Těžká otázka, protože zatím nemůžeme porovnat období „před“ a „po“. Za pár let bude možné provádět zajímavá srovnání se slovenskou ekonomikou, ale členství Slovenska v eurozóně je příliš čerstvé na to, abychom mohli dělat silné závěry. Můžeme ale simulovat naše členství v eurozóně, tj. můžeme modelově zkusit, jaké by byly důsledky toho, kdybychom v posledních deseti letech zcela „vypnuli“ měnovou politiku, popřípadě kopírovali měnovou politiku eurozóny (toto cvičení jsme před časem udělali s kolegy Hurníkem a Vávrou, zvídavější čtenář se může na celou studii podívat v časopisu Czech Journal of Economics and Finance. I tato simulace potvrzuje výše uvedené srovnání z finské ekonomiky s jasným závěrem: i česká měnová politika sehrávala v posledních deseti letech stabilizační úlohu a volatilita inflace byla menší, než by byla s eurem.

Znovu bych ale rád zdůraznil, že vzhledem k závislosti na řadě dalších faktorů tento závěr nemusí platit pro všechny země obecně. Koneckonců i nedávná finanční krize, jejíž dozvuky stále vidíme, ukázala, že cenové stability je možné dosáhnout vně i uvnitř eurozóny. O úspěchu a výkonnosti jednotlivých ekonomik v dlouhém období nerozhodne (ne)členství v eurozóně, ale bude ve větší míře dáno jejich flexibilitou a fiskální disciplinou. To už bych se ale dostal za úzké zaměření tohoto textu. I z tohoto důvodu jsem výše použil označení článku „Euro I“, neboť při pohledu na dění v Evropě se tématu eura v různých dalších polohách v příštích měsících těžko vyhnu.


Váš názor
  • Ta nýmandská měna nás ještě vyjde draho
    18.5.2011 13:26

    To si prosím všichni uvědomte. Pouze šílenec by si mohl dlouhodobě šetřit peníze v korunách, které jsou dány na pospas rozhodnutí pseudoekonomů a pseudopolitiků. Zjednodušeně řečeno je to měna byrokratických veksláků, kteří si s Vámi prostřednictvím koruny budou dělat co budou chtít. Když se jim zamane, tak devalvují, když se jim zamane, tak korunu vyženou nesmyslně vysoko, aby Vás okradli o výsledky vašeho snažení -( exportu )- důvod se vždy najde. Nelze podnikat, budovat a tvořit v nestabilní zemičce, kterou řídí absolutní ekonomicko-politické nuly. Až bude za 200 celý svět platit jednou měnou, tak stejně bude v Praze pár ,,,,,světově nejchytřejších hlaviček,,,, a ty Vám to všem ODBORNĚ VYSVĚTLÍ
    oradapoisson
    • Re: Ta nýmandská měna nás ještě vyjde draho
      20.5.2011 9:14

      Naopak, chytry clovek bude sporit v Korunach. V jakekoliv jine mene se mu budou uspory znehodnocovat. Zkuste mi najit menu, oproti ktere by Koruna za poslednich, rekneme, 10 let neposilila. Ja takovou menu neznam.
      Kockinsz
    • Re: Ta nýmandská měna nás ještě vyjde draho
      18.5.2011 13:51

      ze jsem tak smely, jak presne pseudoekonomve provedou ono zhodnoceni nebo devalvaci meny?
      alain delon
  •  
    18.5.2011 12:10

    Vynikající článek, zcela správné a platné závěry, plně podepisuji. Konec konců názory popisující negativní vliv zavedení EURA byly publikovány ještě před jeho vstupem v platnost, ale byly mimo hlavní proud ...
    Kellog
  • Euro jak pro koho
    18.5.2011 12:05

    EURO je extrémně tvrdá měna, která je výhodná pouze pro ekonomiky s opravdu vysokou konkurenceschopností na zahraničních trzích a takové jsou v EMU pouze dvě. Ano těmto dvěma ekonomikám euro pomáhá. Můžeme pak hovořit i o dalších ekonomikách cca pěti, šesti, které takto tvrdou měnu jakou euro je "utáhnou", ale bohužel jim příliš neprospívá. A na závěr se podívejme na země na jihu kontinentu tam euro totálně selhalo a to vlivem dopingu prostřednictvím extrémně uvolněné měnové politiky ECB (výhodné pro Německo) v době vysoké inflace v těchto zemích. Dopady finanční krize tak byly díky euru mnohem větší než kdyby ekonomiky jižní Evropy zůstaly u svých měn.
    scorpio
    • Re: Euro jak pro koho
      18.5.2011 13:34

      Mohu se zeptat které dvě ekonomiky jsou konkurenceschopné. Německo ano, ale ta druhá mě nějak nenapadá :-)
      tk69
      •  
        18.5.2011 14:52

        Nizozemí
        scorpio
        •  
          18.5.2011 15:14

          Hm tak to jsme ještě neslyšel. Možná těma nízkýma daněma, ale jinak nevím.
          tk69
          •  
            18.5.2011 15:29

            pro vaše info: kouněte se na strukturu a výši exportu Nizozemí, připočtěte k tomu výši exportu Německa a srovnejte to s výši exportu Číny, dostanete velice zajímavá čísla, samozřejmě to přepočtěte na počet obyvatel a odečtěte vzájemný obchod Německo - Nizozemí. Následně zjistíte, že celá Čína se svými cca 1,3 mld. obyvatel se může svým exportem "schovat" před těmito dvěmi zeměmi EU.
            scorpio
  •  
    18.5.2011 11:14

    Jste určitě odborník, kterého nám prozřetelnost seslala a co si myslíte o státních zlatých rezevách.
    Homo
  • Tak pane Tůmo,
    18.5.2011 10:59

    po přečtení Vašeho toku myšlenek by mě zajímalo, proč jste zastával funkci guvernéra ČNB, do které Vás dosadil kamarád V. Havel ? Mám totiž silné pochyby, zda jste ve funkci konal nejlépe pro ČR a českou korunu nebo nejlépe pro nadnárodní globalizační struktury - Vy víte jaké, že ? Dost mě zaráží Vaše polemika s tím, proč kontrolovat a zda je výhodné mít vlastní měnu. Zkuste se zeptat majitelů FEDu, ti určitě vědí, proč tolik stáli o kontrolu US dolaru, třeba Vás poučí. A nezapomeňte také pozdravovat další Vaše a Havlovy kamarády ve zbrani p. Bakalu, Švejnara a Sedláčka.
    Peté
    • Re: Tak pane Tůmo,
      18.5.2011 11:26

      mozna jsem blbej, ale tvymu prispevku nerozumim
      alain delon
      • RE
        18.5.2011 14:04

        No ja sem ten clanek necet, zaujalo me na nem jen ze se u nej diskutuje a ja si vo tumovi myslim ze je to mantinel tak sem chtel vedet jestli si to mysli este nekdo jinej..no ale k tve otazce alane, myslim ze pete chtel rict ze tuma je trouba a ze vlastne cela ta pravdolaskarska sebranka kolem toho divadelniho kulisaka by se nad sebou mela zamyslet.... toz tak
        chytrak
        • Re: RE
          18.5.2011 15:10

          nic proti tomu, na tumu muzes mit nazor jakej chces a k pravdolaskorum patri (i kdyz nevim, proc by melo vadit, ze je havluv kamarad..soucasna cnb je zase kamaradska s klausem, me je to teda jedno), ale to nemeni nic na tom, ze predlozil nazor, podeprenej argumentama a ze ten nazor je zajimavej. tematem by mel byt clanek, ne autor
          alain delon
          •  
            19.5.2011 8:31

            rozdil mezi budizknicemnym placanim a nazorem je jenom jeden a to prikaz k nakupu nebo prodeji. Kdyby pod clankem bylo neco jako: disclaimer long EURO short kacena tak s clankem budu nakladat jako s nazorem(tj oprostim se od nazoru na autora). Ale protoze tam nic takovyho neni tak je clanek placani nejakyho nymanda (kterej ani neumel ohlidat key investments, ze jaksi..) a cteni tohoto clanku je pouhopouha ztrata myho (stejne drahocenyho jako treba Vaseho) drahocenyho casu. Problem dnesnich lidi je ze nepouzivaj svuj mozek a prebiraj utrzky placanic jinych. Vetsinou komentatoru z novin, ktery uz ale vubec nenesou zadnou zodpovednost za ty svuje vejblitky. viz treba tluchoruv kur-burt kmenta s tou "digitalni stopou" :-) sakra to sem se po ranu u snidane rozepsal :-) sory.. jinak long NBG :-)
            chytrak
    • Re: Tak pane Tůmo,
      18.5.2011 11:24

      Diskuse k osobě jen ukazuje na postoje a strachy mluvčího, nic neříká o tématu samém.
      dan_tencl
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
9:00CZ - PPI, y/y
11:00EMU - CPI, y/y