Německé elektrárenské společnosti zvažují, že kvůli plánu nuceného uzavírání jaderných elektráren podají na německou vládu žalobu k ústavnímu soudu. Budou také požadovat miliardy eur na odškodném, uvedla internetová verze německého týdeníku Der Spiegel.
Podle listu silná právní jména Linklaters, Freshfields Bruckhaus Deringer, Clifford Chance či Gleiss Lutz připravují pro energetiky E.ON, a další potřebné podklady, skrze které budou moci napadnout kroky vlády v oblasti jaderné energetiky. Právní posudek, jehož vypracování zadal koncern E .ON, došel k závěru, že plán německé vlády ukončit výrobu elektřiny z jádra do roku 2022 je neústavní. Spiegel cituje závěry experta na správní právo Christopha Moencha a ústavního právníka a bývalého ministra obrany Ruperta Scholze. Nároky na odškodnění za odstavený výkon studie vyčíslila na „dvouciferné miliardy“ eur. E.ON už dříve uvedl, že kvůli novému harmonogramu uzavírání jaderných provozů utrpí větší finanční škody, než očekával podle předešlého scénáře. E.ON v přímém vyjádření naznačil, že bude žádat o odškodnění.
Právnická firma Gleiss Lutz ve svém materiálu uvádí, že vládní strategie odchodu od jádra porušuje základní vlastnická práva zakotvená v německé ústavě. Energetiky na základě právních podkladů budou usilovat jednak o to, aby chystaná novela energetického zákona v zemi nevstoupila v platnost, za již provedené vládní kroky navíc budou nejspíše energetické koncerny požadovat odškodné. Ochotu jít do právní bitvy s vládou vyjádřila také , ale zprávu Spiegelu přímo komentovat odmítla s tím, že o právních a obchodních důsledcích rozhodnutí uzavření jaderných elektráren bude informovat v polovině srpna při zveřejnění výsledků za druhé čtvrtletí roku 2011. uvedla, že se ještě nerozhodla, zda právně napadne daň z jaderného paliva. Energetiky se ale budou bránit také ve světle posledních kroků vlády jaderné dani, chce podat podnět příslušnému finančnímu úřadu v průběhu tohoto týdne.
Mezinárodní rozhodčí řízení podle informací listu Spiegel zvažuje švédská energetika Vatenfall proti odstavení její jaderné elektrárny Krümmel. Mluvčí společnosti Vattenfall uvedl, že prioritou firmy je smírná dohoda s vládou, nevyloučil však ani právní kroky.
Další elektrárenský podnik EnBW, zčásti vlastněný státem, sdělil, že v současnosti právní postup proti vládnímu rozhodnutí neplánuje.
Německo vyřadilo v březnu na tři měsíce z provozu sedm reaktorů postavených před rokem 1980 v reakci na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima. Později německá vládní koalice rozhodla, že tyto elektrárny spolu s poruchovým reaktorem v Krümmelu (Vatenfallu) již nebudou znovu uvedeny do provozu a zbývající jaderná zařízení v zemi budou odstavena nejpozději do roku 2022.
(Zdroj: Der Spiegel, čtk)