Vzájemná kritika jednotlivých zemí týkající se měnových kurzů nabírá na intenzitě. Spojeným státům se nelíbí kurz čínské měny a japonské intervence na měnových trzích. Sdružení volného obchodu mezi zeměmi Jižní Ameriky zase zavedlo daně na dovozy, které mají omezit „neférovou“ konkurenci z USA a Číny. Momentálně klesá kurz eura, ve Spojených státech a Velké Británii se uplatňuje velmi expanzivní monetární politika. Švýcarsko stanovilo hranici pro kurz franku k euru, atd. Lze určit, jaké země uplatňují kurzovou politiku, která není férová? Je možné použít dva přístupy:
Můžeme hledat země, jejichž kurz je v reálném vyjádření podhodnocený, což jim umožňuje získávat podíl na trhu i přesto, že reálně podhodnocený kurz není přímo výsledkem jejich explicitně vyjádřené politiky. Nebo můžeme hledat země, které přímo brání posílení kurzu domácí měny a nejsou tak ochotny přijmout tržní úroveň kurzu.
U Spojených států, Indie a Číny je patrný trend, který ukazuje na reálnou depreciaci, či mimořádně nízké jednotkové náklady práce. U Číny navíc rychle rostl podíl na globálním obchodu, v menším měřítku se tak dělo i v případě Indie. Jejich tržní podíl rostl na úkor zemí OECD a zejména eurozóny. Obchodní bilance Spojených států vykazuje dlouhodobé deficity, stejně jako u Velké Británie a Indie. Z pohledu reálných kurzů a vývoje tržního podílu má tak jednoznačně podhodnocený kurz domácí měny pouze Čína.
Pokud se podíváme na politiku, která je explicitně zaměřená na oslabení kurzu, nalezneme následující možnosti: Dochází k dlouhodobé akumulaci zahraničních měnových rezerv, nadměrnému růstu peněžní nabídky, nebo dochází k tomu, že sazby vzhledem ke stavu ekonomiky leží příliš nízko. Devizové rezervy soustavně rostou v Japonsku, Číně, Indii a Brazílii. K rychlému růstu monetární báze dochází v USA, Velké Británii, Číně, Indii a Brazílii. A sazby jsou relativně k růstu nízko v USA, eurozóně a především v Číně a Indii. V Brazílii a Velké Británii tomu tak není. Čína, Indie a Brazílie k tomu zavedly omezení na tok kapitálu do země.
Pokud tedy uvážíme všechny faktory, Japonsko, Čína, Indie a Spojené státy jednoznačně uplatňují politiku zaměřenou na oslabení kurzu měny. Méně jasné to je u Brazílie, eurozóny a Velké Británie.
(Zdroj: Natixis)