Evropské vlády by v rámci boje s dluhovou krizí měly zvýšit kapacitu svého záchranného fondu a rovněž by měly zvážit další kroky ke sdílení finančních rizik, jako například zavedení společných dluhopisů eurozóny, prohlásila dnes výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Zároveň vyzvala přední světové mocnosti, aby podpořily zvýšení finančních zdrojů MMF.
"Čím déle budeme čekat, tím horší to bude," uvedla šéfka MMF. "Musíme všichni pochopit, že toto je rozhodující moment. Není to o záchraně jedné země či regionu. Je to o záchraně světa před spirálovitým poklesem ekonomiky," dodala.
Na dnešní schůzce ministrů financí eurozóny v Bruselu se dnes mimo jiné jedná o návrhu smlouvy, která bude upravovat fungování Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), se bude jednat. V rámci přípravy na tato jednání podle listu Der Spiegel již o víkendu italský premiér Mario Monti apeloval na zdvojnásobení úvěrové kapacity ESM na bilion eur. Monti údajně argumentuje tím, že zvýšení kapacity by podpořilo důvěru v měnovou unii, což by vedlo k poklesu úroků u státních dluhopisů. Tento postoj podle listu podporují také například Španělsko a Portugalsko.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble včera ale tlaky na zvyšování úvěrové kapacity ESM odmítl. „Držíme se toho, co bylo dohodnuto v prosinci,“ uvedl Schäuble v rozhovoru pro televizi ARD. „V březnu přezkoumáme, zda je to dostatečné,“ dodal.
ESM má nahradit současný záchranný fond eurozóny (EFSF). Původně měl být spuštěn v polovině příštího roku. Na prosincovém summitu Evropské unie se však vedoucí představitelé členských zemí eurozóny rozhodli mechanismus ESM zprovoznit již v polovině letošního roku. Návrh smlouvy, z něhož v pátek citovala agentura Reuters, počítá s tím, že souhrnná kapacita obou evropských záchranných fondů (EFSF a ESM), prozatím zůstane půl bilionu eur.
Mezinárodní měnový fond na konci minulého týdne navrhl navýšení prostředků o 500 miliard dolarů, aby pomocí dalších záchranných půjček mohl postavit hráz proti šíření dluhové krize z Evropy do globální ekonomiky. Největší příspěvky by podle zdroje tato mezinárodní instituce chtěla získat od Číny, Brazílie, Ruska, Indie, Japonska a zemí vyvážejících ropu a v současnosti tímto směrem vyvíjí politický tlak.
(Zdroj: AP, Bloomberg, ČTK, CNBC, Reuters)