Hledat v komentářích
Investiční doporučení
Výsledky společností - ČR
Výsledky společností - Svět
IPO, M&A
Týdenní přehledy
 

Detail - články
Co si Němci vydřeli, už jen tak nepustí

Co si Němci vydřeli, už jen tak nepustí

16.2.2012 14:31
Autor: Redakce, Patria.cz

Některé země eurozóny (zejména Francie a Itálie) po Německu chtějí, aby se vzdalo toho, co v minulých letech těžce získávalo. Požadavky se týkají zejména toho, aby Německo podpořilo růst celé eurozóny uvolněním své fiskální politiky (ať již vyššími deficity, souhlasem s eurodluhopisy, federalismem či podobnými kroky). Německo by také mělo posílit domácí poptávku prudkým zvýšením mezd. I když reálné mzdy v Německu rostou momentálně rychleji, tempo růstu stále neomezuje konkurenceschopnost jeho společností. A existuje i tlak na to, aby Německo umožnilo monetizaci vládních dluhopisů zemí eurozóny Evropskou centrální bankou. Tento krok by měl zmenšit potřebu rychlého snížení deficitů vysoce zadlužených zemí.

V minulosti ovšem Německo deficity snižovalo (omezováním vládních výdajů, zvyšováním sazby DPH) a zvyšovalo konkurenceschopnost a ziskovost svých firem zpomalením růstu mezd a zvyšováním zisků na úkor mezd. Tato politika nebyla z hlediska zbytku eurozóny kooperativní, i tak se ale Němci výhod, které díky ní dosáhly, jen tak nevzdají. To znamená, že ostatní země eurozóny budou muset přistoupit k významnému snížení nákladů práce a fiskálních deficitů. To bez toho, že by jim pomáhala stimulační politika z Německa či velké nákupy vládních dluhopisů ze strany ECB.

Vývoj firemních zisků (jako podíl na HDP) v Německu a ve zbytku eurozóny ukazuje první graf.

německo -nat

Názor Německa na současnou ekonomickou politiku zemí eurozóny je dobře znám: Všechny země by měly přijmout zlaté pravidlo (eliminovat strukturální fiskální deficity), ECB by neměla mít možnost přímo monetizovat vládní dluh a ti, kteří mají problémy s konkurenceschopností, by měli snížit své výrobní náklady. Kritici tohoto postoje ovšem poukazují na skutečnost, že výsledný slabý růst by znamenal dlouhodobě utaženou fiskální politiku a v některých zemích i pokles mezd. Kdo má tedy v tomto sporu pravdu?

Pohled do minulosti ukazuje, že pokud by celá eurozóna sledovala v letech 2000 – 2007 stejnou politiku jako Německo, celkový efekt by byl jen stěží pozitivní. Německo totiž dosáhlo hlavně toho, že získalo podíl na trhu na úkor ostatních členských zemí. Pokud by podobnou politiku uplatňovaly i ony, podíly na trhu by se nezměnily. V současnosti německá ekonomika silně závisí na zbytku eurozóny. Rozumí ale Německo tomu, že pokud v ostatních evropských zemích klesne poptávka a zvýší se jejich konkurenceschopnost, pozice Německa se zhorší? Pokud ano, pak také chápe, že jeho vyjednávací pozice není ve skutečnosti tak silná.

(Zdroj: Natixis)


Váš názor
  • Nejde přece o Německo a jeho pozici
    16.2.2012 14:43

    Nejde přece o Německo a jeho pozici, ale o pozici Evropské unie v globálním světě! Bez úpadku není možné, aby téměř všechno spotřební zboží přicházelo z Číny a aby výroba bot byla v Česku pětkrát dražší než v Indii. Konkurenceschopnost jinak než snížením nákladů nedosáhneme. Můžeme si hrát s fiskálními nástroji, jak chceme, bojovat s korupcí nebo monetizovat dluh, ale nic na tom nezměníme.
    neugebauer
    • Re: Nejde přece o Německo a jeho pozici
      16.2.2012 15:26

      jde o to, že je třeba hledat odvětví s vyšší přidanou hodnotou a ty s tou nižší jako textil nechat třeba v číně. Švýcaři byli taky textilní velmoc v minulosti, ale bohužel boty taky už dnes levně nevyrobí.
      vikeza
Aktuální komentáře

Související komentáře
Nejčtenější zprávy dne
Nejčtenější zprávy týdne
Nejdiskutovanější zprávy týdne
Denní kalendář hlavních událostí
ČasUdálost
10:00DE - Index podnikatelského klimatu Ifo
10:30UK - HDP, q/q
14:30USA - Objednávky zboží dlouh. spotřeby, m/m
16:00USA - Index spotř. důvěry Mich. university