Podle některých názorů by eurozóna mohla následovat příklad Japonska a vstoupit do ztracené dekády. Na poptávkové straně v Japonsku se coby hlavní problémy ukázaly být pokles investic a bohatství domácností a slabé čisté exporty vyvolané posilováním jenu. K tomu se přidala špatná ekonomická politika – rozpočtová konsolidace v nevhodnou dobu, váhavý postup ze strany centrální banky, neadekvátní snaha o vyřešení bankovní krize (opozdilá rekapitalizace, krátkozraký přístup ke špatným úvěrům), prudké snížení objemu nových úvěrů odrážející mimo jiné zavedení nových kapitálových požadavků.
Současná situace v eurozóně připomíná počáteční fázi japonské ztracené dekády v následujících bodech: Hluboká bankovní krize, silnější regulace bank, rozpočtová konsolidace v době recese, některé neadekvátní kroky při řešení bankovní krize (zátěžové testy, zvyšování sazeb Evropskou centrální bankou).
Mezi vývojem v Japonsku a eurozóně jsou ale patrné i rozdíly. Některé vyznívají pro eurozónu pozitivně: Kurz eura oslabil, evropské domácnosti nečelí plošnému poklesu bohatství, reakce na bankovní krizi byla rychlá (veřejné garance, rekapitalizace). Jsou tu ale i negativní rozdíly a kvůli nim vypadá situace v eurozóně ještě hůř než v Japonsku v roce 1991: Japonsko nečelilo krizi v oblasti vládního zadlužení a vždy bylo schopno svůj veřejný dluh lehce ufinancovat. A během bankovní krize mělo Japonsko dobře fungující fiskální unii.
Veřejné finance se v Japonsku zhoršily mnohem víc než v Evropě a snížen byl i jeho rating. I přesto ale vláda nikdy nečelila problémům při financování dluhu. Důvodem je to, že japonský veřejný dluh je z 94 % financován domácími úsporami. V Evropě panuje výrazně rozdílná situace – veřejný dluh jednotlivých zemí je z velké části financován ze zahraničí. Tento zdroj financí je v dobách finančního tlaku volatilnější a může vyvolávat tlaky na rozpočtovou konsolidaci i v nevhodnou dobu. A jak bylo uvedeno, eurozóna nemá ani dobře fungující fiskální unii. Bez fiskálních transferů od bohatých regionů se ale situace v některých oblastech periferie ve středně dlouhém období zhorší. A to do té míry, že se mohou rozhodnout eurozónu opustit.
Vývoj japonské ekonomiky před ztracenou dekádou, během ní a po ní ukazuje graf. Zobrazeny jsou čisté exporty (levá osa), HDP, spotřeba soukromého sektoru a investice.
(Zdroj: Natixis)