Spolupráce ruské státní Rosněfti a amerického ropného giganta Mobil nabývá globální rozměr. Zástupci obou společností, které ve svých domovinách platí za největší národní těžaře černého zlata, včera podepsali druhou část balíku smluv o strategickém partnerství, díky níž se Rosněfť dostane k zásobám ropy v Texasu, Kanadě a Mexickém zálivu, zatímco Exxonu budou k průzkumu a společné těžbě zpřístupněna jinak dobře hlídaná ruská ložiska na pobřeží Černého moře a v arktické oblasti Karského moře. Dohoda je považována za jednu z nejvýznamnějších, která kdy byla v odvětví těžby ropy mezi americkým a ruským podnikem podepsána.
Rosněfť se od Američanů snaží získat know-how v oblasti technologií a projektového managementu tolik potřebné k těžbě v těžko dostupných oblastech mořského šelfu. Získané vědomosti zužitkuje doma v Rusku, převážně v zamrzlých regionech Sibiře. V severní Americe se Rosněfť hodlá zaměřit na takzvaná nekonvenční ložiska, mezi něž patří i ropa a zemní plyn z břidlic. Suroviny vázané v těchto formacích nelze získávat tradičním vertikálním hloubením. Pokud všechno půjde podle plánu, Rusko díky získání nových technologií zvýší těžbu v arktických oblastech a udrží pozici největšího producenta ropy na světě.
Firmy začaly o spolupráci jednat loni v létě. V srpnu byla podepsána první část dohody - o průzkumu ložisek v Rusku. Nyní Rosněfť přes speciálně vytvořenou dceřinou strukturu Neftegaz holding America Ltd od Exxonu koupí 30 % v ložisku s těžko dostupnou ropou La Escalere v západním Texasu a také dostane možnost koupit 30% podíly ve 20 licenčních blocích Exxonu v Mexickém zálivu. V Kanadě pak nezávislá dceřiná struktura Rosněfti, RN Cardium Oil, dostane 30% podíl v ložisku Harmattan nacházejícím se v břidlicové formaci Cardium ve státě Alberta. Podle premiéra Vladimira Putina, který na ceremoniální stvrzení rusko-amerického ropného svazku ve své víkendové rezidenci dohlížel, budou rozvoj a realizace společných projektů trvat desetiletí.
Částka, kterou Rosněfť za podíly v amerických ložiscích a přístup k nim zaplatila, zveřejněna nebyla. Podle zdroje obeznámeného s podrobnostmi transakce není příliš vysoká. „Jde o několik desítek milionů dolarů,“ cituje anonymní zdroj deník Kommersant. Detaily o společných projektech budou zveřejněny ve středu v New Yorku na prezentaci pro investory, které se zúčastní top management obou společností a vlivný ruský vicepremiér Igor Sečin zodpovídající za těžařský průmysl.
Celkové investice na licenčních blocích v Černém moři odhadl Sečin na 50 mld. USD, na blocích v Karském moři na 200-300 mld. USD; jen geologické rozbory a modelování vnitřku ložisek budou stát 3,2 mld. USD. Zásoby v Karském moři se odhadují na neuvěřitelných 36 miliard barelů, což je víc než potenciální zásoby Exxonu v jeho ložiscích po celém světě dohromady. První průzkumné vrty by měly být vyhloubeny do dvou až tří let. Rosněfť se také s Exxonem dohodla na společném rozvoji několika ložisek těžko dostupné ropy v západní Sibiři. Právě těžko přístupná ropa v suchozemských i podmořských ložiscích dělá Rosněfti největší starosti - bez západních technologií se státní společnost při těžbě neobejde.
Na partnerství vydělají další ruské státní mamutí podniky, konkrétně Spojená loďařská korporace (OSK) a Rostěchnologii. OSK podle Sečina postaví nejméně 15 mořských těžařských platforem. Rostěchnologii spolu s duem Exxon-Rosněfť vyprojektují a postaví zařízení pro geologický průzkum ložisek a těžbu na nich. Pro Rostěchnologii to bude vůbec první projekt v ropném a plynárenském segmentu.
Klíčem k průlomu v několikaměsíčních jednáních se staly ruskou vládou přijaté změny systému zdanění těžby. Ve čtvrtek bylo na schůzi vedené premiérem Putinem oznámeno, že projekty na mořském šelfu budou zcela osvobozeny od exportního cla (až na 15 let, podle velikosti ložiska) a že pro ně bude zavedena diferencovaná sazba daně z těžby. Navíc bude zrušena daň z přidané hodnoty a z majetku na dovezené zařízení využívající nejnovější technologie. Nařízení už Vladimír Putin podepsal.
Dosud největší investicí Exxonu v Rusku byl první blok na ostrově Sachalin v severním Pacifiku. V devadesátých letech společnost s vládou uzavřela tzv. dohodu o sdílení produkce ze Sachalinu, v jejímž rámci neplatila téměř žádné daně a jako kompenzaci přenechávala státu část vytěžené ropy. Vztahy mezi Ruskem a americkým koncern ochladly po roce 2003, kdy se pokusil koupit velkou část ropné společnosti Jukos patřící tehdy nejbohatšímu ruskému magnátovi Michailu Chodorkovskému. Ten byl několik dní před uzavřením obchodu zatčen a je dodnes za mřížemi.
(Zdroj: Kommersant, The , ČTK)