Cenové tlaky v eurozóně nabírají na obrátkách. Celková inflace vystoupala v květnu na meziročních 3,2 % a dostala se na nejvyšší úroveň od září 2023. V souladu s očekáváním se zvýšila také jádrová inflace, která odráží sílu domácích cenových tlaků, a to z 2,2 % na 2,5 %. Trhy očekávají v příštím týdnu od ECB jednoznačnou odpověď – zvýšení základní úrokové sazby o čtvrtprocentního bodu na 2,25 %.
Stane se tak pravděpodobně i přesto, že v čerstvých inflačních číslech zatím nejsou patrné výrazné sekundární efekty – tedy přelití prvotního energetického šoku do zbytku ekonomiky. Právě to je nyní hlavní hrozba, na kterou chce centrální banka reagovat nejen razantnější rétorikou, ale i zvýšením sazeb o 25 bazických bodů. Tento krok sice zásadně nezvýší míru restrikce (proti-inflační působení) měnové politiky, zároveň však nepředstavuje významné riziko měnověpolitické chyby.
Ze strany ECB půjde totiž o tzv. signalizační hike, který má firmám a domácnostem dát jasně najevo, že centrální banka bere nastalou situaci vážně a inflační riziko nehodlá podcenit. A to i v kontrastu k letům 2022-2023, kdy byla ECB výrazně za křivkou a úrokové sazby zvedala jako poslední z hlavních centrálních bank.
Tentokrát však v podání ECB zřejmě nepůjde o táhlý cyklus zpřísňování měnové politiky. Centrální banka sice čelí podobnému typu stagflačního šoku, zdaleka ale ne tak rozsáhlému. Naše odhady naznačují stabilizaci inflace okolo 3 % pro nejbližší měsíce, rizikem je však délka trvání konfliktu na Blízkém východě, což může zvýšit mzdové tlaky na přelomu roku 2026/2027.
Z pohledu ECB každopádně dává smysl ukázat odhodlanost stabilizovat inflaci – tím, že vyšle ekonomice jasný signál, který posílí její kredibilitu v nejistých časech.
Tento postup zároveň otevírá debatu ohledně reakce ČNB. Pokud bude chtít bankovní rada ukázat své jestřábí nastavení, ve hře je podobně jako v eurozóně signalizační zvýšení sazeb. V tuzemských podmínkách navíc podpořené stále silnými domácími cenovými tlaky. Nejde tedy jen o dražší pohonné hmoty, ale také o silný mzdový růst, stále zvýšenou inflaci ve službách a proinflační impulsy z nemovitostního trhu.
Z pohledu změny nastavení měnové politiky bude přitom zásadní výsledek květnové inflace. Konkrétně jde o meziroční dynamiku jádrové inflace – překročení 3% hranice by výrazně zvýšilo pravděpodobnost reakce ze strany ČNB v souladu s aktuálními sázkami trhu.
TRHY
Koruna
České koruně se včera dařilo a krátce posílila pod hranici 24,20 EUR/CZK. Hlavním důvodem je růst krátkých tuzemských sazeb, které reflektují rostoucí sázky na zvýšení sazeb v podání České národní banky již na červnovém zasedání. Přecenění tržních sazeb směrem vzhůru souvisí nejen s pravděpodobným zvyšováním sazeb v eurozóně (viz úvodník), ale také s některými jestřábími komentáři ze strany bankovní rady. Zásadní bude v tomto ohledu výsledek květnové inflace, zejména její jádrové složky, jejíž pohyb pozorně sleduje například guvernér Aleš Michl.
Eurodolar
Pokračující „nedohoda“ mezi Íránem a USA tlačí ceny ropy Brent zpět k hladině 100 USD za barel, což tlačí eurodolar zpět k hladině 1,16, a to navzdory tomu, že eurová křivka po včerejší inflaci již ze 100 % počítá se zvýšením sazeb ECB příští týden.
Vedle situace v Perském zálivu budou dnes určitě důležitá americká data v čele s ADP reportem z trhu práce, která trhy naladí před pátečními oficiálními statistikami. Důležitá však bude i podnikatelská nálada v americkém sektoru služeb (ISM), který velmi dobře pokrývá hospodářský cyklus v USA.
Zlotý
Zcela v souladu s očekáváním trhů ponechala NBP úrokové sazby beze změny, přičemž přidala jako tradičně velmi strohý a neutrální komentář, v němž zmiňuje geopolitické nejistoty. Dnes odpoledne by měla proběhnout tisková konference prezidenta NBP Glapinského, kde by mělo být možné slyšet detailnější pohled na výhled měnové politiky.