Aktualizováno Kvůli ochraně ložisek uhlí jsou často nepřiměřeně omezováni vlastníci nemovitostí. Na vině je zastaralé horní právo, které vyžaduje komplexní a systémovou novelizaci. Dospěla k tomu zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, když z vlastní iniciativy prověřovala výkon státní správy v hornictví a aktuálnost podmínek ochrany ložisek černého uhlí. Kancelář veřejného ochránce práv o tom dnes informovala v tiskové zprávě.
Podmínky ochrany v některých částech hornoslezské pánve podle zástupkyně ombudsmana neodpovídají aktuálnímu stavu území. "Vlastníci nemovitostí ve vymezeném chráněném ložiskovém území jsou tak nepřiměřeným způsobem omezováni, zejména ve vztahu k jakékoli stavební činnosti," uvedla ombudsmanova kancelář v tiskové zprávě.
Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Tomáš Paták dnes ČTK řekl, že MPO má do konce letošního roku spolu s Českým báňským úřadem a ministerstvem životního prostředí předložit návrh věcného záměru tzv. velké novely horního zákona. "Měla by změnit některá jeho nevyhovující ustanovení, přinášející problémy při jejich praktické aplikaci, případně zavést i zcela nové prvky do báňské legislativy, jak vyplynulo z provedených analýz," uvedl Paták.
Vláda už minulý týden schválila návrh tzv. malé novely horního zákona, který podle Patáka posiluje ochranu soukromého vlastnictví majitelů nemovitostí a pozemků potenciálně dotčených těžbou nerostných surovin. "Vypuštěním tzv. vyvlastňovacích paragrafů se bez náhrady odstraňuje právo státu nabývat pozemky a nemovitosti formou vyvlastnění či omezení vlastnického práva k pozemkům a nemovitostem za účelem umožnění využití výhradních ložisek nerostných surovin," podotkl.
V chráněných ložiskových územích jsou vymezeny různé kategorie ploch s rozdílnými podmínkami ochrany. V těch nejpřísněji chráněných nesmí vlastník provádět vůbec žádnou stavební činnost. Nemůže si tedy postavit ani pergolu nebo plot, případně rekonstruovat nemovitost. V jiných částech sice může dostat povolení ke stavbě, ale pouze při dodržení speciálních podmínek, které někdy zvyšují finanční náročnost stavby.
"Zástupkyně ombudsmana zjistila, že reálný stav území v některých částech chráněného ložiskového území už nevyžaduje tak přísná opatření a vlastníci nemovitostí jsou na svých právech omezováni nadbytečně," stojí ve zprávě.
Na nedostatky právní úpravy už veřejný ochránce práv upozornil opakovaně. Horní právo je prý zastaralé a poplatné době svého vzniku, kdy stát nejen vymezoval chráněné ložiskové území, ale prostřednictvím svých vlastních státních podniků prováděl i těžbu. Měl tak k dispozici veškeré aktuální informace o situaci v území.
Nyní ministerstvo životního prostředí sice rozhoduje o stanovení či změnách chráněného ložiskového území, ale většinou to dělá na návrh soukromých těžebních společností, které provádějí také analýzy aktuálního stavu území. Zákony podle Seitlové vyžadují systémovou změnu.